Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře S/390
------------------------------------------------------------

Bruce Perens

Sven Rudolph

Igor Grobman

James Treacy

Adam Di Carlo

verze 3.0.23, 16 May, 2002

-------------------------------------------------------------------------------

Souhrn
------

Dokument obsahuje návod na instalaci systému Debian GNU/Linux 3.0, na
počítačích S/390 (,,s390''). Naleznete v něm rovněľ odkazy na daląí
dokumentaci. Návod _není_ určen pro uľivatele s jiľ nainstalovaným
systémem. Pokud chcete přejít k novějąí verzi distribuce, podívejte
se na Poznámky k Debianu verze 3.0
(http://www.debian.org/releases/woody/s390/release-notes/).

Autorská práva
--------------

Dokument můľe být ąířen a pozměněn za podmínek licence GNU General
Public License.
(C) 1996 Bruce Perens
(C) 1996, 1997 Sven Rudolph
(C) 1998 Igor Grobman, James Treacy
(C) 1998--2002 Adam Di Carlo

Tento dokument je volně ąiřitelný, můľete ho distribuovat nebo
pozměnit za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence
verze 2 případně pozdějąí publikované Free Software Foundation.

Dokument je distribuován s nadějí, ľe je uľitečný, ale nevztahují se
na něj _jakékoli záruky_, dokonce ani záruka předpokládaná pro
zakoupené zboľí a jeho vhodnost pro daný účel. Podrobnosti jsou v
licenci GNU General Public License.

Licenci GNU General Public License najdete v distribuci Debian v
souboru `/usr/share/common-licenses/GPL' nebo na WWW GNU
(http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html). Můľete o ní zaľádat dopisem
na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330,
Boston, MA 02111-1307, USA.

Poľadujeme, aby v dílech odvozených od tohoto dokumentu byl uveden
Debian a autoři tohoto dokumentu. Pokud pozměníte a vylepąíte tento
návod, uvědomte o tom autory zasláním zprávy na adresu
<debian-boot@lists.debian.org>.

-------------------------------------------------------------------------------

Obsah
-----

1. Vítejte v Debianu
1.1. Co je Debian?
1.2. Co je GNU/Linux?
1.3. Co je Debian GNU/Linux?
1.4. Co je Hurd?
1.5. Získání Debianu
1.6. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu?
1.7. Organizace tohoto dokumentu
1.8. O licenčních ujednáních

2. Poľadavky na počítač
2.1. Podporovaná zařízení
2.2. Instalační média
2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor
2.4. Hardware k připojení k síti
2.5. Ostatní zařízení

3. Neľ začnete
3.1. Přehled instalačního procesu
3.2. Záloha dat
3.3. Dále budete potřebovat
3.4. Plánované pouľití systému
3.5. Splnění minimálních hardwarových poľadavků
3.6. Rozdělení disku před instalací Debianu
3.7. Neľ začnete s instalací ...

4. Získání instalačních médií
4.1. Oficiální sada CD
4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel
4.3. Vytvoření IPL pásky
4.4. Automatická Instalace

5. Zavedení instalačního systému
5.1. Zaváděcí argumenty
5.2. Instalace z CD-ROM
5.3. Zavedení systému z disket
5.4. Problémy se zavedením instalačního systému
5.5. Úvod do programu `dbootstrap'
5.6. ``Poznámky k verzi''
5.7. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''
5.8. Poslední varování

6. Poznámky k rozdělování disku
6.1. Počet a velikost oblastí
6.2. Strom adresářů
6.3. Doporučené rozdělení disku
6.4. Názvy zařízení v Linuxu
6.5. Dělící programy v Debianu
6.6. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl''
6.7. ``Inicializovat linuxový oddíl''
6.8. ``Připojit zinicializovaný oddíl''
6.9. Připojení oblastí nepodporovaných programem `dbootstrap'

7. Instalace jádra a základního systému
7.1. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému''
7.2. NFS
7.3. Sí»
7.4. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''
7.5. ``Konfigurovat sí»''
7.6. ``Instalovat základní systém''

8. Zavedení vaąeho nového systému
8.1. ``Nastavit systém startovatelný''
8.2. Okamľik pravdy
8.3. (Základní) přizpůsobení Debianu
8.4. Nastavení časového pásma
8.5. MD5 hesla
8.6. Podpora stínových hesel (Shadow Password)
8.7. Nastavení rootova hesla
8.8. Vytvoření uľivatelského účtu
8.9. Nastavení APT
8.10. Instalace balíčků: základní nebo pokročilá
8.11. Jednoduchá cesta --- instalace úloh
8.12. Pokročilá správa balíčků programem `dselect'
8.13. Výzvy během instalace balíčků
8.14. Přihláąení do systému

9. Daląí kroky
9.1. Začínáte se systémem UNIX
9.2. Vypínání systému
9.3. Orientace v Debianu
9.4. Daląí dokumentace
9.5. Kompilace nového jádra

10. Technické údaje o zaváděcích disketách
10.1. Zdrojové texty
10.2. Záchranná disketa
10.3. Náhrada jádra na záchranné disketě

11. Dodatek
11.1. Daląí informace
11.2. Jak získat Debian GNU/Linux
11.3. Zařízení v Linuxu
11.4. Místo potřebné pro úlohy
11.5. Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost
instalačního programu

12. Administrivia
12.1. O tomto dokumentu
12.2. Jak přispět k tomuto návodu
12.3. Hlavní spoluautoři
12.4. Český překlad
12.5. Ochranné známky

-------------------------------------------------------------------------------

1. Vítejte v Debianu
--------------------

Máme radost, ľe jste se rozhodli vyzkouąet Debian. Poznáte, ľe je
výjimečný mezi distribucemi operačních systémů. Debian přináąí
kvalitní volně ąiřitelný software z celého světa a spojuje jej do
koherentního celku. Přínos tohoto softwaru v distribuci Debian je
mnohem vyąąí neľ celkový přínos samostatných programů.

1.1. Co je Debian?
------------------

Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vyvíjení
svobodného software a podpoře zájmů Free Software Foundation. Začali
jsme v roce 1993, kdyľ se Ian Murdock rozhodl vytvořit kompletní a
soudrľnou softwarovou distribuci zaloľenou na relativně novém jádře
Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu softwarovým vývojářům, kteří by
chtěli přispívat do projektu. Relativně malá skupina zasvěcených
nadąenců, původně financována Free Software Foundation
(http://www.fsf.org/fsf/fsf.html) a ovlivněna filosofií GNU
(http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.html), se během let rozrostla
do organizace sestávající z asi 800 _vývojářů_.

Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících: administraci
sluľeb WWW (http://www.debian.org/) a FTP (ftp://ftp.debian.org/),
vytváření grafického designu, právní analýzy softwarových licencí,
psaní dokumentace a samozřejmě správu softwarových balíků.

V zájmu sdělování naąich filosofií a lákání vývojářů, kteří věří tomu,
co Debian reprezentuje, jsme publikovali mnoľství dokumentů, které
nastiňují hodnoty a slouľí jako návody těm, kteří se chtějí stát
vývojáři Debianu.
* Kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z Debian Social
Contract (http://www.debian.org/social_contract) se můľe stát
novým vývojářem (http://www.debian.org/doc/maint-guide/). Kaľdý
vývojář můľe k distribuci připojit daląí softwarový balík, za
předpokladu, ľe program je podle naąich kritérií volně ąiřitelný
a balík bude, co se týče kvality, vyhovovat.
* Dokument Debian Free Software Guidelines
(http://www.debian.org/social_contract#guidelines) je čistý a
zhuątěný souhrn kritérií, která klade Debian na free software.
Tento dokument má ve free softwarovém hnutí velký vliv a je
základem pro The Open Source Definition
(http://opensource.org/docs/definition_plain.html).
* Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsaľené v
Debian Policy (http://www.debian.org/doc/debian-policy/).
Dokument určuje kvality, které uplatňujeme na balíky.

Vývojáři Debianu jsou rovněľ zainteresování v řadě daląích projektů;
některé z nich souvisejí s Debianem, jiné obecně zahrnují Linuxovou
komunitu, například:
* přispívání do Linux Standard Base (http://www.linuxbase.org/)
(LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního
systému GNU/Linuxu, která umoľní vývojářům softwaru a hardwaru
třetích stran vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení,
které budou fungovat obecně v Linuxu a ne jen v konkrétních
distribucích.
* Projekt Filesystem Hierarchy Standard
(http://www.pathname.com/fhs/) (FHS) se snaľí standardizovat
uspořádání souborových systémů Linuxu. Softwaroví vývojáři se
budou moci plně koncentrovat na vývoj svých programů a nebudou se
dále muset starat o tom, zda-li jejich balík bude fungovat s
danou distribucí.
* Debian Jr. (http://www.debian.org/devel/debian-jr/) je interní
projekt Debianu zaměřený předevąím na naąe nejmenąí uľivatele.

Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na Debian FAQ
(http://www.debian.org/doc/FAQ/).

1.2. Co je GNU/Linux?
---------------------

Projekt GNU vytvořil úplnou sadu volně ąiřitelných softwarových
nástrojů pouľitelných s operačním systémem Unix(TM) a systémy
podobnými Unixu, jako např. Linux. Tyto nástroje umoľňují uľivateli
provádět světské operace od kopírování nebo mazání souborů aľ po
překlad programů a důmyslnou úpravu souborů s různými datovými
formáty.

Linux je volně ąiřitelné jádro operačního systému, které můľe pouľívat
váą počítač. Operační systém se skládá z řady základních programů,
které potřebuje váą počítač, aby byl vůbec schopen spouątět daląí
software. Nejdůleľitějąí částí je právě jádro. Zjednoduąeně řečeno,
jádro je program, který zabezpečuje práci s hardwarem počítače jako
např. přístup na sériový port, spravuje vaąe pevné disky nebo
organizuje data v paměti, také je odpovědné za spouątění programů.
Linux jako takový je pouze jádro. Lidé obvykle říkají ,,Linux'', ale
mají tím na mysli systém GNU/Linux, který je zaloľený na jádru Linux
(http://www.kernel.org/) a mnoľství GNU programů.

První Linux se objevil v roce 1991 a napsal jej Linus Torvalds z
Finska. Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí. Linus
koordinuje vývoj a rovněľ rozhoduje, co se stane součástí jádra a co
ne.

1.3. Co je Debian GNU/Linux?
----------------------------

Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU a
jádrem Linux vyústila do unikátní softwarové distribuce, která je
známá pod názvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvoří mnoľství
softwarových _balíků_. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných
binárních souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních souborů.
Kaľdý softwarový balík má _správce_, který za něj zodpovídá. Kaľdý
balík je rovněľ otestován, aby bylo zaručeno, ľe bude spolupracovat s
ostatními balíky v distribuci. To vąe se promítá do distribuce Debian
GNU/Linux, která je velmi kvalitní, stabilní a roząiřitelná. Je moľné
ji jednoduąe nakonfigurovat, aby slouľila jako malý firewall, běľný
stolní počítač, pracovní stanice nebo velmi výkonný klient/server pro
pouľití v Internetu nebo lokální počítačové síti.

Vlastnost, která nejvíc odliąuje Debian od ostatních GNU/Linux
distribucí je jeho systém pro správu balíků; sada programů `dpkg',
`dselect' a `apt'. Tyto nástroje dávají administrátorovi systému
Debian úplnou kontrolu nad balíky, ze kterých se skládá. To zahrnuje
např. automatickou aktualizaci celé distribuce nebo označování
balíků, které by neměly být aktualizovány. Je také moľné říct systému
o vámi přeloľených balících a určit, jaké jsou závislosti mezi nim a
instalovanými balíky.

Aby byl váą systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými
programy, ověřuje se, ľe balíky přicházejí do distribuce od jejich
skutečných správců. Debian rovněľ usiluje o to, aby programy byly
bezpečně nakonfigurovány. Pokud se vyskytnou bezpečnostní problémy s
distribuovanými balíky, jsou záhy k dispozici jejich opravy.
Pravidelnými aktualizacemi systému si nahráváte a instalujete i opravy
k bezpečnostním problémům.

Předně, nejlepąí metoda, jak získat podporu pro váą systém Debian
GNU/Linux nebo jak komunikovat s vývojáři distribuce, je pomocí více
jak 80 diskusních klubů, které Debian spravuje. Pokud se chcete do
nějakého z nich přihlásit, podívejte se na přihlaąovací stránku
(http://www.debian.org/MailingLists/subscribe).

1.4. Co je Hurd?
----------------

Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU pouľívající jádro Hurd. Oproti
monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém zaloľený na
jádře MACH. Momentálně je tento systém stále ve vývoji, ačkoliv
základní systém je skoro plně funkční. Systém Hurd je vyvíjen jako
Debian GNU/Linux, ale má trochu jiný systém pro správu jádra. Pokud
jste zvídaví a chcete se o systému Debian GNU/Hurd dozvědět více,
podívejte se na stránky projektu Debian GNU/Hurd
(http://www.debian.org/ports/hurd/) a diskusní klub
<debian-hurd@lists.debian.org>.

1.5. Získání Debianu
--------------------

Informace o staľení Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam míst
dodávajících oficiální CD s Debianem můľete nalézt na webové stránce
distribuce (http://www.debian.org/distrib/). Seznam zrcadel Debianu
(http://www.debian.org/distrib/ftplist) obsahuje kompletní seznam
oficiálních zrcadel Debianu.

Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protoľe systém je navrľený
tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat.

1.6. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu?
--------------------------------------------------

Tento dokument se plynule mění. Ujistěte se na stránce Debian 3.0
(http://www.debian.org/releases/woody/), ľe máte poslední verzi tohoto
dokumentu pro vydání 3.0 Aktualizované verze tohoto instalačního
manuálu jsou rovněľ k dispozici na stránce oficiálního instalačního
manuálu (http://www.debian.org/releases/woody/s390/install).

1.7. Organizace tohoto dokumentu
--------------------------------

Tento dokument si klade za cíl slouľit jako manuál pro nové uľivatele
Debianu. U čtenáře se nepředpokládají zvláątní znalosti a zkuąenosti.
Předpokládáme pouze obecné znalosti o tom, jak funguje váą hardware.

Uľivatelé experti v tomto dokumentu také mohou najít zajímavé
informace zahrnující např. velikost minimální instalace, detaily
týkající se hardware podporovaného instalačním systémem Debianu atd.
Zkuąeným uľivatelům doporučujeme některé pasáľe přeskočit.

Obecně lze říct, ľe tento dokument je pojat ,,přímočaře'' a je
koncipován jako postupný průvodce instalačním procesem. Následující
seznam zachycuje kroky instalace a kapitoly, které se jimi zabývají.

1. Zjiątění, zda-li vaąe hardwarová konfigurace umoľňuje instalaci
systému, viz Kapitola 2, `Poľadavky na počítač'.

2. Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardware
předcházející instalaci systému, viz Kapitola 3, `Neľ začnete'.
Jestliľe se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními
systémy, budete moľná muset pro Debian vytvořit místo na diskovou
oblast.

3. Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu
instalace, viz Kapitola 4, `Získání instalačních médií'.

4. Dále následuje zavedení instalačního systému. Tímto krokem se
zabývá Kapitola 5, `Zavedení instalačního systému', kde také
naleznete informace o tom jak postupovat, kdyľ při zavedení
systému nastanou kritické chyby.

5. Nastavení diskových oblastí pro systém Debian, viz Kapitola 6,
`Poznámky k rozdělování disku'.

6. Instalace jádra a konfigurace modulů zařízení, viz Kapitola 7,
`Instalace jádra a základního systému'. Pokud neinstalujete z
CD, nastavíte si zde připojení k síti, aby se zbývající
instalační soubory mohly stáhnout ze serveru poskytujícího
Debian.

7. Instalace základního systému, viz Oddíl 7.6, ```Instalovat
základní systém'''.

8. Zavedení nově nainstalovaného systému a provedení několika úloh
následujících po instalaci základního systému, viz Kapitola 8,
`Zavedení vaąeho nového systému'.

9. Instalace daląího softwaru podle Oddíl 8.10, `Instalace balíčků:
základní nebo pokročilá'. Programem `tasksel' můľete instalovat
celé skupiny balíčků tvořící takzvané ,,úlohy'', `dselect' slouľí
k výběru jednotlivých balíčků z (rozsáhlého) seznamu. Pokud
znáte název balíčku, můľete pouľít program `apt-get'.

Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst Kapitola 9, `Daląí
kroky'. Tato kapitola vysvětluje, kde se máte podívat po daląích
informacích o UNIXu, Debianu, jak aktualizovat jádro systému. Pokud
chcete vytvořit vlastní instalační systém ze zdrojových kódů,
podívejte se na Kapitola 10, `Technické údaje o zaváděcích disketách'.

Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět,
můľete najít v Kapitola 12, `Administrivia'.

1.8. O licenčních ujednáních
----------------------------

Licenční podmínky větąiny programů opravňují k pouľívání programu
pouze na jednom počítači. Debian Linux taková omezení nemá. Budeme
rádi, pokud ho nainstalujete na daląí počítač ve ąkole či zaměstnání,
zapůjčíte známým a pomůľete jim s instalací. Můľete dokonce vyrobit
kopie a _prodávat_ je, stačí dodrľet jistá omezení. To vąechno je
moľné díky tomu, ľe Debian je zaloľen na _volně ąiřitelném softwaru_.

Volně ąiřitelný neznamená, ľe software postrádá copyright nebo ľe se
distribuuje zdarma na CD. Znamená to, ľe licence jednotlivých
programů nevyľadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli můľe
program roząířit, přizpůsobit, pozměnit a ąířit výsledné dílo. [1]

Hodně programů v systému je licencovaných podle _GNU_ _General Public
License_ (obecná veřejná licence) neboli _GPL_. Licence GPL vyľaduje,
abyste kdykoliv, kdyľ distribuujete kopii programu, zajistili
dostupnost _zdrojových kódů_ programu; to zaručuje, ľe vy, jakoľto
uľivatelé můľete dále modifikovat kód. Proto jsou ke vąem takovým
programům v systému Debian zahrnuté i zdrojové kódy.[2] Některé
programy v Debianu pouľívají jiná licenční ujednání. Autorská práva a
licenční ujednání ke kaľdému programu lze nalézt v souboru
`/usr/share/doc/<jméno-balíku>/copyright'.

Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian pokládá
za volně ąiřitelný software, podívejte se na Debian Free Software
Guidelines (http://www.debian.org/social_contract#guidelines).

Nejdůleľitějąí právní poznámka je, ľe tento software je bez _jakékoliv
záruky_. Programátoři, kteří vytvořili tento software to udělali pro
prospěch celé komunity. Nezaručujeme, ľe software se bude hodit pro
dané účely. Na druhou stranu, jelikoľ se jedná o free software,
můľete jej měnit tak, aby odpovídal vaąim potřebám --- a vyuľívat
podpory ostatních, kteří stejným způsobem roząiřují tento software.

[1] Poznamenejme, ľe v distribuci jsou k dispozici i programy, které
podmínky volné ąiřitelnosti nesplňují. Nacházejí se v částech
distribuce nazvaných `contrib' a `non-free', pročtěte si Debian FAQ
(http://www.debian.org/doc/FAQ/), pod ,,The Debian FTP archives''.

[2] Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové
balíky, podívejte se na Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/)

-------------------------------------------------------------------------------

2. Poľadavky na počítač
-----------------------

Tato část obsahuje informace o hardwarových poľadavcích distribuce.
Najdete zde také odkazy na daląí informace o zařízeních podporovaných
GNU a Linuxem.

2.1. Podporovaná zařízení
-------------------------

Debian neklade na hardware jiná omezení neľ ta, která jsou dána jádrem
Linuxu a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na
kterou bylo přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač `gcc'
atd., a pro kterou existuje port Debianu, můľete nainstalovat Debian.
Viz stránka s porty (http://www.debian.org/ports/s390/).

Nebudeme se snaľit popsat vąechny podporované konfigurace pro
architekturu S/390, zaměříme se na obecné informace a uvedeme odkazy
na doplňující dokumentaci.

2.1.1. Podporované počítačové architektury
------------------------------------------

Debian 3.0 podporuje jedenáct počítačových architektur a několik
jejich ,,variant'', nazývaných téľ ,,odrůdy''.

Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře _s390_. Pro
ostatní architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports
(http://www.debian.org/ports/).

Toto je první oficiální vydání systému Debian GNU/Linux pro
architekturu S/390. K vydání doąlo, protoľe jsme přesvědčeni, ľe stav
distribuce pro tuto architekturu je jiľ uspokojivý a distribuce můľe
být oficiálně uvolněna k ąirąímu pouľití. Jelikoľ jde o první verzi
distribuce podporující tuto architekturu, distribuce nebyla masivně
prověřena ąirokou uľivatelskou základnou. Z tohoto důvodu se v ní
mohou vyskytovat chyby. Jakékoliv problémy, prosím, nahlaste na Bug
Tracking System (http://bugs.debian.org/) a nezapomeňte napsat, ľe
chyba se týká platformy S/390. Také bude uľitečné sledovat diskuzní
list debian-s390 (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe).

2.1.2. Typy počítačů S/390 a zSeries
------------------------------------

Kompletní informace o podporovaných počítačích S/390 a zSeries můľete
najít v červené knize firmy IBM v kapitole 2.1 (Linux pro IBM eServer
zSeries a S/390: Distribuce
(http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf)) nebo na
webu developerWorks
(http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/index.shtml)
na stránce technical details web page
(http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/documentation-2.4.shtml).
Stručně řečeno, plně podporovány jsou počítače G5, Multiprise 3000, G6
a vąechny zSeries. Počítače Multiprise 2000, G2, G3 a G4 jsou
podporovány pouze s emulací plovoucí desetinné čárky IEEE a tím pádem
se sníľeným výkonem.

2.1.3. Víceprocesorové systémy
------------------------------

Tato architektura umoľňuje vyuľití více procesorů --- tzv. symetrický
multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian 3.0 bylo
sestaveno s touto podporou, coľ by nemělo vadit ani při instalaci na
jednoprocesorový počítač; pouze reľie můľe být troąku vyąąí.

Abyste optimalizovali jádro pro jeden procesor, budete muset nahradit
jádro operačního systému, viz Oddíl 9.5, `Kompilace nového jádra'. V
aktuálním jádře verze 2.4.17 vypnete podporu SMP tak, ľe v
konfiguračním systému jádra v sekci ,,General'' vypnete poloľku
,,symmetric multi-processing''.

2.2. Instalační média
---------------------

Některé architektury umoľňují instalaci z CD. Na počítačích s
moľností zavedení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout
pouľití pásek. I v případě, ľe systém nejde zavést přímo z CD, můľete
vyuľít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média, viz Oddíl
5.2, `Instalace z CD-ROM'.

Pro mnoho architektur je také zajímavá moľnost instalovat z pevného
disku.

Daląí moľnost je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální
sítě a vąechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS. Pro
tento typ instalace butete potřebovat alespoň 16MB RAM. Po
nainstalování základního systému budete mít moľnost doinstalovat
zbytek systému po síti (i v případě PPP) pomocí sluľeb FTP, HTTP a
NFS.

2.2.1. Podporovaná datová média
-------------------------------

Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým mnoľstvím ovladačů, aby
fungovaly na co nejąirąí ąkále počítačů. Jestli se vám takto
připravené jádro zdá pro běľné pouľití zbytečně velké, pročtěte si
návod o přípravě vlastního jádra (Oddíl 9.5, `Kompilace nového
jádra'). Podpora mnoha zařízení na instalačních discích je ľádoucí
pro snadnou instalaci na libovolném systému.

Vąechny systémy pro ukládání dat podporované linuxovým jádrem jsou
také podporovány instalačním systémem. To znamená, ľe DASD FBA a ECKD
jsou podporovány jak starým (ldl), tak i novým obecným rozvrľením
disku (cdl).

2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor
-----------------------------------------

Instalaci lze provést s minimálně 16MB paměti a 110MB prostoru na
disku. Pokud chcete nainstalovat standardní část distribuce se
systémem X Window System a vývojovým prostředím, budete potřebovat
alespoň 400 MB, pro víceméně úplnou instalaci je třeba kolem 800 MB.
Abyste nainstalovali naprosto vąechny balíky, musíte mít asi 2 GB
volného místa. Ve skutečnosti nainstalovat vąechny balíky nemá smysl,
nebo» některé z nich nelze mít na systému zároveň.

2.4. Hardware k připojení k síti
--------------------------------

Libovolná sí»ová karta (NIC) podporovaná linuxovým jádrem by měla být
podporována i zaváděcími disky. Vąechny ovladače sí»ových karet jsou
sestaveny jako moduly, takľe během úvodní fáze sí»ové instalace budete
muset jeden z nich nahrát. Podporovaná zařízení jsou:

* Channel to Channel (CTC) nebo ESCON spojení (reálné nebo
emulované)

* lcs: OSA-2 Token Ring/Ethernet nebo OSA-Express Fast Ethernet (ne
QDIO)

* Inter-User Communication Vehicle (IUCV) - dostupné pouze pro
hosty systému VM

* qeth: OSA-Express v QDIO módu / HiperSockets - tyto vyľadují
druhý initrd s OCO moduly z developerWorks
(http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/index.shtml).
Pro informace o vytvoření druhého initrd si prostudujte Oddíl
4.3, `Vytvoření IPL pásky'.

2.5. Ostatní zařízení
---------------------

V Linuxu můľete pouľívat různé hardwarové vybavení jako myąi,
tiskárny, scannery a zařízení PCMCIA a USB. Větąina z nich vąak není
nutná pro instalaci. Tato kapitola obsahuje seznam zařízení, které
systém při instalaci _neumí_ obsluhovat, ačkoli obecně v Linuxu
podporována být mohou.

Instalace balíčků z XPRAM a z pásky není tímto systémem podporována.
Balíčky, které chcete instalovat, musí být dostupné na DASD nebo přes
sí» na NFS, HTTP nebo FTP.

-------------------------------------------------------------------------------

3. Neľ začnete
--------------

3.1. Přehled instalačního procesu
---------------------------------

V následujícím seznamu jsou uvedeny základní kroky instalace.

1. Na pevném disku vytvoříte pro Debian volné rozdělitelné místo.

2. Pokud neinstalujete z CD, stáhnete si soubory s jádrem a ovladači

3. Vyrobíte si zaváděcí pásky, nebo na přísluąná místa umístíte
zaváděcí soubory. (Větąina uľivatelů můľe k zavádění pouľít
některé z CD)

4. Zavedete instalační systém

5. Nastavíte sí»ové rozhraní

6. Otevřete telnetové spojení na nový systém

7. Připojíte jedno nebo více DASD (Direct Access Storage Device)

8. Vytvoříte a připojíte oblasti pro Debian

9. Nasměrujete instalátor na místo, kde se nachází jádro a ovladače

10. Vyberete ovladače zařízení, které se mají nahrát.

11. Nastavíte sí»ové připojení

12. Zahájíte automatické staľení/instalaci/nastavení základního
systému

13. Nakonfigurujete zavádění systému/ů

14. Zavedete nově nainstalovaný systém a provedete poslední úpravy.

15. Volitelně doinstalujete balíčky s daląím softwarem.

3.2. Záloha dat
---------------

Neľ začnete s instalací, vytvořte si zálohu souborů, které máte na
disku, protoľe při instalaci by mohlo dojít ke ztrátě vaąich dat. Je
velmi pravděpodobné, ľe budete muset přerozdělit pevný disk, abyste
udělali místo pro Debian GNU/Linux. Při rozdělování disku byste vľdy
měli počítat s tím, ľe můľete ztratit vąechna data. Instalační
programy jsou docela spolehlivé a větąina z nich je prověřená lety
pouľívání, ale chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít. I po
uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi a kroky
při instalaci. Dvě minuty přemýąlení mohou uąetřit hodiny zbytečné
práce.

Jestliľe budete instalovat Linux na počítač, kde jiľ máte jiný
operační systém, přesvědčete se, ľe máte po ruce média pro jeho
instalaci. Zvláą» v případě, ľe se chystáte přerozdělit systémový
disk, se vám můľe přihodit, ľe bude nutné obnovit zavádění tohoto
systému nebo dokonce nová instalace operačního systému.

3.3. Dále budete potřebovat
---------------------------

3.3.1. Dokumentace
------------------

_Instalační manuál:_
install.cs.txt
install.cs.html
install.cs.pdf
Tento soubor můľete číst ve formátech ASCII, HTML nebo PDF.

Device Drivers and Installation Commands
(http://oss.software.ibm.com/developerworks/openso
urce/linux390/docu/l390dd08.pdf)
Popis instalace Linuxu a ovladačů zařízení (DASD, XPRAM, Console,
tape, z90 crypto, chandev, network) na S/390 za pouľití jádra 2.4

Linux pro S/390
(http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf)
Červená kniha firmy IBM popisující souľití Linuxu a z/VM na
strojích zSeries a S/390.

Linux pro IBM eServer zSeries a S/390: Distribuce
(http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf)
Červená kniha firmy IBM popisující dostupné linuxové distribuce
pro mainframy. Sice nemá kapitolu přímo o Debianu, ale základní
instalační strategie jsou stejné pro vąechny distribuce.

_Manuálové stránky programů pro správu oddílů:_
fdasd.txt
Manuálové stránky programu pro správu oblastí pouľitého při
instalaci.

.../current/md5sum.txt (../../md5sum.txt)
Seznam MD5 součtů pro binární soubory. Jestliľe máte program
`md5sum', můľete si příkazem `md5sum -v -c md5sum.txt' ověřit,
zda soubory nejsou poąkozeny.

3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru
------------------------------------------

Informace o hardwaru můľete získat:

* Z manuálů, které jste získali spolu s přísluąným hardwarem.

* Z BIOSu vaąeho počítače. K těmto informacím se dostanete kdyľ
během startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často
to bývá klávesa ,,Delete''.

* Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny.

* Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního
systému. Zvláątě uľitečné informace jsou o pevném disku a paměti
RAM.

* Od vaąeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace
vám mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické poąty.

Hardwarové informace nutné pro instalaci
+-------------------------------------------------------------------+
|Hardware| (moľná) potřebné informace |
|--------+----------------------------------------------------------|
|DASD | * Čísla zařízení. |
| | * Dostupné volné místo. |
|--------+----------------------------------------------------------|
|Sí» | * Typ adaptéru. |
| | * Čísla zařízení. |
| | * Relativní číslo adaptéru karet OSA. |
+-------------------------------------------------------------------+

3.3.3. Hardwarová kompatibilita
-------------------------------

Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora
hardwaru pro Linux se zlepąuje kaľdým dnem. Přes to vąechno Linux
nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné operační systémy.

Moľný postup při ověřování hardwarové kompatibility:

* Zkontrolovat webové stránky výrobce na nové ovladače.

* Hledat na webových stránkách nebo v manuálech informace o
emulaci. Je moľné, ľe některé méně známé značky pouľívají stejné
ovladače nebo nastavení, jako jejich známějąí kolegové.

* Pro danou architekturu prohledat seznamy hardware kompatibilního
s Linuxem.

* Hledat na Internetu zkuąenosti jiných uľivatelů.

3.3.4. Nastavení sítě
---------------------

Pokud bude váą počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové a
obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě tyto
informace.

* Název počítače (moľná si počítač pojmenujete sami).

* Název vaąí domény.

* IP adresu vaąeho počítače.

* IP adresu sítě.

* Sí»ovou masku.

* Broadcast (vysílací) adresu.

* IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaąi sí» s daląí sítí
(nebo Internetem), pokud na vaąí síti brána _je_.

* IP adresu DNS serveru, který zprostředkovává převod názvů
počítačů na adresy IP.

* Zda budete připojeni k síti typu Ethernet.

3.4. Plánované pouľití systému
------------------------------

Je velmi důleľité vědět, pro jaký účel chcete počítač pouľívat. Podle
toho odhadnete nároky na diskovou kapacitu a navrhnete optimální
rozdělení pevného disku.

3.5. Splnění minimálních hardwarových poľadavků
-----------------------------------------------

Porovnejte seznam vaąeho hardware s následující tabulkou, ve které
zjistíte, zda můľete pouľít zamýąlený typ instalace.

Pro představu je zde uvedeno několik typických vyuľití Debianu. Daląí
ideu o zabraném místu můľete získat pohledem na Oddíl 11.4, `Místo
potřebné pro úlohy'.

Standardní server
Tento malý profil je vhodný pro očesaný server, který neobsahuje
zbytečné vymoľenosti pro obyčejné uľivatele. Obsahuje FTP
server, web server, DNS, NIS, a POP. Zabere okolo 50MB, plus
musíte připočíst velikost dat, která budete poskytovat.

Vývojářská stanice
Desktop se vąemi vývojářskými balíčky, jako je Perl, C, C++, atd.
Velikost je okolo 475MB. Předpokládejme, ľe přidáte X11 a nějaké
daląí balíčky pro nejrůznějąí pouľití. Pak byste měli počítat s
asi 800MB.

Pamatujte, ľe vąechny uvedené velikosti jsou orientační a ľe
neobsahují daląí věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba
poąta, soubory uľivatelů, data). Při přidělování místa pro vaąe
vlastní soubory a data je vľdy lepąí být velkorysý. Konkrétně v
Debianu oblast `/var' obsahuje hodně dat závislých na dané situaci.
Například soubory programu `dpkg' mohou klidně zabrat 20MB, ani
nemrknete. Pokud přidáme velikost logovacích souborů (větąinou v
řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro `/var' uvaľovat o
alokování minimálně 50MB.

3.6. Rozdělení disku před instalací Debianu
-------------------------------------------

Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých
oddílů (angl. partition). Kaľdý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá
se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi, přidáním nábytku do jedné
místnosti nemá na ostatní místnosti ľádný vliv.

Kdykoliv se v této kapitole bude mluvit o ,,disku'', měli byste si to
přeloľit do světa S/390 jako ,,DASD'' nebo ,,VM minidisk''. Obdobně
,,počítač'' znamená ,,LPAR'' nebo ,,VM guest''.

Jestliľe uľ na počítači máte nějaký operační systém (VM, z/OS, OS/390,
...) a chcete na stejný disk jeątě umístit Linux, patrně se nevyhnete
přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti
a nemůľe být nainstalován na oblasti Windows nebo třeba MacOS. Je
sice moľné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis je mimo
rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu oblast pro
kořenový souborový systém.

Informace o aktuálním rozdělení disku můľete získat dělicím programem
vaąeho stávajícího operačního systému , jako je VM diskmap . Kaľdý
dělicí nástroj umoľňuje prohlíľet oblasti bez jejich modifikace.

Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu
dat, takľe si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů
zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději
vynesete veąkerý nábytek, neľ budete přestavovat zdi.

Jestliľe má váą počítač více neľ jeden pevný disk, můľete celý disk
vyhradit pro Debian a dělením disku se můľete zabývat aľ v průběhu
instalace. Oddílový program obsaľený v instalačním programu se s tím
jednoduąe vypořádá.

Stejně pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně nahradit
stávající operační systém Debianem, můľe rozdělení disku proběhnout aľ
v průběhu instalace (Kapitola 6, `Poznámky k rozdělování disku').
Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom
tento disk rozdělíte, smaľete si zaváděcí soubory a musíte doufat, ľe
se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít
u sebe nástroje pro oľivení počítače, jako jsou zaváděcí pásky nebo CD
s původním systémem a podobně).

Také v případě, ľe jiľ máte na disku několik oblastí a potřebné místo
můľete získat jejich smazáním, můľete počkat s rozdělením disku a
rozdělit disk aľ při instalaci. _Nedoporučujeme_ vytvářet linuxové
oblasti nástroji z jiných operačních systémů. (Kaľdý systém ví
nejlépe, co má rád).

Pokud budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste tyto
systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a
jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k
přeformátování některých oblastí.

Tyto problémy můľete vyřeąit, nebo se jim úplně vyhnout, ale
nejjistějąí je instalovat Debian jako poslední.

Jestliľe máte, jako větąina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný
disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační
systémy (původní systém a Debian), budete muset:

1. Zazálohovat vąe v počítači.

2. Zavést z pásky nebo CD dodaných s původním operačním systémem.

3. Vytvořit oblast(i) pro původní systém a ponechat volné místo pro
Debian GNU/Linux.

4. Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí.

5. Vyzkouąet, ľe původní systém funguje a stáhnout si instalační
soubory Debianu.

6. Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci.

3.7. Neľ začnete s instalací ...
--------------------------------

V této části se popisuje nastavení hardwaru nutné před vlastní
instalací. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna nastavení
,,firmware'' systému. ,,Firmware'' je nejniľąí úroveň softwaru, který
zařízení v počítači pouľívají, rozhodujícím způsobem ovlivňuje start
počítače po jeho zapnutí. Také se zde dozvíte o některých známých
hardwarových problémech ovlivňujících spolehlivost systému Debian
GNU/Linux

Abyste mohli nainstalovat Debian GNU/Linux na počítač S/390 nebo
zSeries, musíte nejprve zavést do systému jádro. Zaváděcí mechanismus
je na této platformě diametrálně odliąný od ostatních systémů,
obzvláątě od kategorie PC. Přestoľe na těchto systémech není k
dispozici disketová mechanika, systém, který vás provází procesem
instalace, se z historických důvodů stále nazývá ,,boot-floppies''.
Při práci na této platformě si asi vąimnete daląího velkého rozdílu:
větąinu času (pokud ne vąechen) budete pracovat vzdáleně za pouľití
klientských programů telnetu nebo www prohlíľeče. Je to kvůli
speciální systémové architektuře, kde je konzola 3215/3270 řádková
místo znaková.

Linux můľe na této platformě běľet nativně na skutečném počítači v
takzvané LPAR (logické oblasti) nebo ve virtuálním počítači vytvořeném
systémem VM. Na vąech těchto systémech můľete pouľít zavádění z
pásky. Také byste mohli pouľít jiná zaváděcí média, ale ta větąinou
nejsou k dispozici. Například můľete vyuľít virtuální čtečku karet
virtuálního počítače, nebo, pokud instalujete do LPAR, zavést systém z
HMC (hardwarová konzola pro správu systému).

Neľ začnete s vlastní instalací, měli byste si projít několik
přípravných kroků. Firma IBM celý proces zdokumentovala (mj. jak
vytvořit instalační médium nebo jak z něj zavést systém) a není zde
tedy potřeba tyto informace duplikovat. Krátce se vąak zmíníme o
krocích specifických pro Debian. Podle těchto zdrojů byste si měli
připravit počítač a instalační médium a poté z něj zavést instalaci.
Jakmile uvidíte uvítací zprávu instalačního systému, pokračujte dál za
pomoci tohoto manuálu.

3.7.1. Nativní (LPAR) instalace
-------------------------------

Pro nastavení LPAR pro instalaci Linuxu si v červené knize prostudujte
kapitoly 5 (Linux pro S/390
(http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf)) a 3.2
(Linux pro IBM eServer zSeries a S/390: Distribuce
(http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf)).

3.7.2. Instalace jako host systému VM
-------------------------------------

Pro nastavení hosta systému VM pro instalaci Linuxu si v červené knize
přečtěte kapitoly 6 (Linux pro S/390
(http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg244987.pdf)) a 3.1
(Linux pro IBM eServer zSeries a S/390: Distribuce
(http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf)).

Dále budete muset zkopírovat vąechny soubory z podadresáře `vmrdr' na
váą CMS disk. Ujistěte se, ľe soubory `kernel.debian' a
`initrd.debian' přenáąíte v binárním módu s pevnou ąířkou záznamu 80
znaků.

3.7.3. Nastavení instalačního serveru
-------------------------------------

Pokud nemáte připojení k Internetu (a» uľ přímo nebo přes proxy),
musíte si vytvořit lokální instalační server, který bude dostupný z
instalovaného S/390 a na kterém budou umístěny vąechny balíčky, jeľ
chcete instalovat. Tyto balíčky musí být dostupné přes NFS, HTTP nebo
FTP.

Instalační server potřebuje přesnou kopii adresářové struktury
libovolného zrcadla systému Debian GNU/Linux. Vyľadovány jsou pouze
soubory architektury s390 a soubory na architektuře nezávislé. Do
takto vytvořené struktury můľete také nakopírovat obsah vąech
instalačních CD.

_FIXME: more information needed - from a red book?_

-------------------------------------------------------------------------------

4. Získání instalačních médií
-----------------------------

4.1. Oficiální sada CD
----------------------

Nejsnaząí cesta k instalaci Debianu je pouľít oficiální sadu debianích
CD (viz seznam dodavatelů (http://www.debian.org/CD/vendors/)). Pokud
máte rychlé připojení k síti a vypalovací mechaniku, můľete si
stáhnout obrazy CD z debianího serveru a vyrobit si vlastní sadu.
Jestliľe jiľ CD máte a váą počítač z nich umí zavést systém, můľete
přeskočit rovnou na Oddíl 5.2, `Instalace z CD-ROM'.

Pokud sice CD máte, ale váą počítač nepodporuje zavádění z CD-ROM,
můľete zahájit instalaci zavedením instalačního systému z pásky,
emulované pásky, pevného disku nebo sítě a po zavedení systému do
paměti se jiľ budou vąechny potřebné soubory kopírovat z CD. Soubory,
které potřebujete k zavedení instalačního systému alternativní cestou,
se taktéľ nachází na CD. Organizace adresářů na CD je shodná se
strukturou sí»ového debianího archívu, takľe cesty k souborům uváděné
dále v dokumentu, můľete jednoduąe vyhledat jak na CD, tak i na síti.

Pokud sadu CD nemáte, budete si muset stáhnout soubory instalačního
sytému a nakopírovat je na pevný disk, instalační pásku nebo připojený
počítač tak, aby se z nich mohl zavést instalační systém.

4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel
----------------------------------------

Aľ budete stahovat soubory z debianího zrcadla, pouľijte _binární_
mód, ne textový nebo automatický. Také je důleľité zachovat
adresářovou strukturu zrcadla. Stahovat byste měli od adresáře
`disks-s390' dolů, například:

current/<podarchitektura>/images-1.44/<varianta>/rescue.bin

Samozřejmě, ľe nemusíte stahovat vąechny soubory, ale pouze ty, které
potřebujete (to zjistíte dále v textu).

Pokud je váą program pro stahování souborů nastaven aby automaticky
rozbaloval soubory, musíte tuto vlastnost vypnout. Instalační soubory
se rozbalí automaticky při instalaci. Rozbalovat je v současném
systému je zbytečné plýtvání časem a místem a pokud dekompresní
program originální archívy smaľe, nebudou k dispozici, aľ budou
potřeba.

4.2.1. Volba instalace
----------------------

V zásadě existují tři kategorie:

1. Soubory potřebné k zavedení instalačního systému (například
`kernel.debian', `parmfile.debian' a `initrd.debian').

2. Soubory, které bude instalační systém potřebovat po zavedení, aby
mohl nainstalovat jádro a ovladače zařízení (například
`rescue.bin' a `drivers.tgz').

3. Instalační soubory základního systému (například `basedebs.tar').

Pokud máte v počítači funkční ethernetové připojení a vaąe ethernetová
karta je zakompilovaná v instalačním jádře, moľná vám budou stačit
soubory k zavedení instalačního systému. Instalační systém můľe
instalovat jádro a ovladače ze sítě.

Jestliľe máte ethernetové připojení, pro které nemá instalační jádro
podporu, budete potřebovat zaváděcí soubory instalačního systému,
jádro a soubory s ovladači zařízení.

Pokud instalujete na systém bez funkčního připojení k síti, nebo
jestliľe jste připojeni přes PPP (modemem), budete si muset před
instalací sehnat vąechny tři typy souborů.

Pokud si nejste jisti, které soubory potřebujete, začnete pouze se
zaváděcími soubory instalačního systému. Jestliľe se vám nepodaří
nastavit sí»ové připojení, můľete instalaci ukončit, stáhnout si
potřebné soubory a spustit instalaci znovu.

Instalační soubor základního systému (`basedebs.tar') v současnosti
zabírá asi 27 megabajtů. Pokud můľete pouľít CD, nebo můľete nastavit
sí» jeątě před instalací základního systému, je lepąí toho vyuľít a
tento soubor nestahovat. Umístění na síti je v příloze (Oddíl
11.2.3.4, `Instalační soubory základního systému').

Jestli si chcete `basedebs.tar' sestavit na stávajícím debianím
systému, nainstalujte si program `debootstrap' (`apt-get install
debootstrap') a spus»te příkaz:

debootstrap binary-basedebs SUITE=woody VERSION=3.0 \
MIRROR="http://ftp.debian.org/debian" ARCHES="s390"

4.2.2. Výběr správné instalační sady
------------------------------------

Instalační soubory zahrnují obrazy jádra, které jsou různé pro různé
podarchitektury a kaľdé podporuje jinou mnoľinu hardwaru. Pro S/390
máte na výběr z těchto jader:

,,tape''
Obsahuje obraz jádra s podporou zavádění (IPL) z pásky (reálné
nebo emulované) a z DASD (Direct Access Storage Device). Tato
varianta je vhodná pro instalaci Debianu na nativní nebo logickou
oblast (LPAR), ale můľete ji pouľít i pro instalaci z pásky pod
VM.

_FIXME: what about the nolabel kernel?_

,,vmrdr''
Obsahuje obraz jádra, které podporuje zavádění (IPL) z VM readeru
a z DASD. Tato varianta je moľná pouze pro instalaci Debianu
jako hosta systému VM.

Obě jádra obsahují větąinu podporovaných ovladačů přeloľených jako
moduly. Ovladače standardních zařízení jsou zakompilovány přímo do
jádra, takľe je nepravděpodobné, ľe byste museli během instalace
moduly konfigurovat.

Obě jádra byla také sestavena s podporou OCO modulů firmy IBM. Moduly
si můľete stáhnout ze stránek developerWorks
(http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/index.shtml)
firmy IBM a nahrát je do běľícího jádra. Pouze si dávejte pozor, aby
jste stáhli moduly pro standardní jádro a ne třeba pro verzi s
,,on-demand timer patchem''.

4.2.3. Kde se nalézají instalační soubory?
------------------------------------------

Umístění instalačních souborů na síti je pro kaľdou variantu s390
vyjmenováno v příloze. Tyto soubory obsahují:

.../current/images-1.44/rescue.bin (../../images-1.44/rescue.bin)
obraz záchranné diskety

.../current/tape/initrd.debian (../../tape/initrd.debian)
.../current/vmrdr/initrd.debian (../../vmrdr/initrd.debian)
kořenový obraz(y) nebo archiv

Oddíl 11.2.3.2, `Soubory linuxového jádra'
jádro

Oddíl 11.2.3.3, `Soubory s ovladači'
obrazy disket nebo archiv s ovladači

Oddíl 11.2.3.4, `Instalační soubory základního systému'
obrazy nebo archiv základního systému

Obraz záchranné diskety obsahuje komprimované linuxové jádro, které se
pouľije při instalaci, kde se nainstaluje na pevný disk. Binární
soubor `linux.bin' je nekomprimované jádro a pouľívá se k zavedení
instalačního systému z pásky, emulované pásky nebo VM readeru.

Během instalace bude instalační program potřebovat přístup k ovladačům
zařízení. Ty jsou přístupné ve dvou podobách --- jako obrazy disket
nebo jako jeden velký archív. Pokud máte na pevném disku oblast,
která je přístupná instalačnímu systému (viz dále), můľete pouľít
archív `drivers.tgz'. Obrazy disket s ovladači potřebujete pouze v
případě, ľe musíte instalovat ovladače z disket.

Aľ budete stahovat soubory, měli byste dávat pozor na jaký souborový
systém je _ukládáte_. (Jestliľe budete instalovat z disket, je to
jedno). Instalační systém umí číst mnoho souborových systémů včetně
FAT, HFS, ext2fs a Minix. Jestliľe ukládáte soubory na UN*Xový
souborový systém, stáhněte si z archivu ty největąí soubory.

Protoľe se na začátku instalace vymaľou vąechny oblasti, na které
budete Debian instalovat, musíte staľené soubory umístit na _jiné_
oblasti neľ na které budete instalovat.

4.3. Vytvoření IPL pásky
------------------------

Pokud nemůľete zavést systém (IPL) z CD-ROM a nepouľíváte VM, musíte
nejprve vytvořit IPL pásku. To je popsáno v červené knize Linux pro
IBM eServer zSeries a S/390: Distribuce
(http://www.redbooks.ibm.com/pubs/pdfs/redbooks/sg246264.pdf) v sekci
3.4.3. Na pásku musíte zapsat následující soubory (v tomto pořadí):
`kernel.debian', `parmfile.debian', `initrd.debian' a volitelně druhý
initrd s OCO moduly. První tři soubory si můľete stáhnout z
podadresáře `tape', viz Oddíl 4.2.3, `Kde se nalézají instalační
soubory?'.

_FIXME: talk more about the second initrd_

4.4. Automatická Instalace
--------------------------

Pokud spravujete více obdobných počítačů, můľete vyuľít plně
automatickou instalaci nazvanou `FAI'. Na počítač, v tomto případě
pouľitý jako server, nainstalujte balík `fai'. Potom stačí, aby
klienti nabootovali ze sítě nebo diskety a zahájili automatickou
instalaci Debianu.

-------------------------------------------------------------------------------

5. Zavedení instalačního systému
--------------------------------

Instalační systém můľete zavést z CD-ROM, disket, oblasti na pevném
disku nebo z jiného počítače přes lokální sí».

5.1. Zaváděcí argumenty
-----------------------

Parametry při zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, které
se pouľívají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro korektně
pracovalo se zařízeními. Ve větąině případů je jádro schopno
detekovat vąechna zařízení. Kaľdopádně v některých speciálních
případech musíme jádru trochu pomoci.

Na systémech S/390 můľete parametry uloľit do souboru parm. Tento
soubor můľe být ve formátu ASCII nebo EBCDIC. Podrobné informace o
zaváděcích parametrech specifických pro S/390 naleznete v Device
Drivers and Installation Commands
(http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/docu/l390dd08.pdf).

Kompletní informace o zaváděcích parametrech jsou k nalezení v Linux
BootPrompt HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html).
Následující text obsahuje popis jen stěľejních parametrů.

Při prvním zavádění systému zkuste, zda-li systém detekuje vąechna
potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte pro
začátek ľádné vlastní hodnoty). Systém pravděpodobně naběhne. V
případě, ľe se tak nestane, můľete systém zavést později poté, co
zjistíte jaké parametry je potřeba zadat, aby systém korektně
rozpoznal váą hardware.

Brzy po zavedení jádra můľete zpozorovat hláąení `Memory:
<dostupná>k/<celkem>k available'. Hodnota <celkem> by měla ukazovat
celkovou fyzickou pamě» RAM (v kilobajtech), která je systému
dostupná. Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálnímu stavu instalované
paměti, potom byste měli pouľít zaváděcí parametr `mem=<ram>', kde
<ram> je vámi udaná velikost paměti (číslo zakončené znakem ,,k'' pro
kilobajty nebo ,,m'' pro megabajty). Například, obě hodnoty
`mem=65536k' a `mem=64m' znamenají 64MB RAM.

Pokud váą monitor umoľňuje zobrazovat pouze černou a bílou barvu,
zadejte zaváděcí argument `mono'. Pokud tak neučiníte, instalační
proces bude (standardně) pouľívat barvy.

Znovu připomeňme, ľe detailní popis zaváděcích parametrů je k nalezení
v Linux BootPrompt HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html), kde také naleznete
tipy pro obskurní hardware. Pokud máte s něčím problémy, přečtěte si
navíc Oddíl 5.4, `Problémy se zavedením instalačního systému'.

5.1.1. `dbootstrap' argumenty
-----------------------------

Instalační systém rozpoznává několik uľitečných argumentů. Účinek
argumentů `quiet' a `verbose' podrobněji popisuje Oddíl 11.5, `Vliv
parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního
programu'.

quiet
Způsobí, ľe se instalační systém bude ptát na méně věcí a pokusí
se dosadit správné odpovědi na nezobrazené otázky. Pokud víte,
co instalační systém očekává a jak se obvykle zachová, můľete
touto volbou instalační proces ,,ztiąit''.

verbose
Bude zobrazeno jeątě více otázek neľ obvykle.

debug
Do instalačního logu se zapíąí daląí chybové zprávy a zaznamená
se také spuątění kaľdého programu (viz Oddíl 5.5.1, `Pouľívání
shellu a prohlíľení logů').

bootkbd=<...>
Přednastaví pouľitou klávesnici, např. `bootkbd=qwerty/us'

mono
Pouľití monochromatického módu.

5.2. Instalace z CD-ROM
-----------------------

Pro větąinu lidí bude nejjednoduąąí pouľít sadu debianích CD
(http://www.debian.org/CD/vendors/). Pokud máte sadu CD a váą počítač
podporuje zavádění z CD, vloľte CD do mechaniky, restartujte počítač a
přejděte k daląí kapitole.

Některé CD mechaniky mohou vyľadovat pouľití speciálních ovladačů a
tím pádem nemusí být dostupné v prvních fázích instalace. Pokud na
vaąem hardwaru nefunguje standardní cesta zavádění z CD, přečtěte si
pasáľ o alternativních jádrech a o jiných instalačních metodách.

I kdyľ není moľné zavést systém z CD-ROM, můľete z CD-ROM instalovat
základní systém a balíčky. Jednoduąe zaveďte systém pomocí jiného
instalačního média (třeba z disket). Kdyľ dojde na instalaci
základního systému a daląích balíků, zadejte, ľe budete instalovat z
CD mechaniky.

Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si Oddíl 5.4, `Problémy
se zavedením instalačního systému'.

5.3. Zavedení systému z disket
------------------------------

5.4. Problémy se zavedením instalačního systému
-----------------------------------------------

5.4.1. Spolehlivost pruľných disků
----------------------------------

Pro lidi, kteří instalují Debian poprvé, bývá největąím problémem
spolehlivost disket.

Největąí problémy bývají se záchrannou disketou, poněvadľ tuto disketu
čte BIOS před zavedením Linuxu. BIOS nedokáľe číst disketu tak
spolehlivě jako linuxový ovladač a pokud dojde k chybnému načtení dat,
čtení se můľe zastavit bez vypsání chybového hláąení. Také můľe dojít
k chybnému čtení z disket s ovladači a základním systémem, coľ se
větąinou projeví mnoľstvím hláąení o V/V chybách.

Pokud se vám instalace zasekne vľdy na stejné disketě, první věc,
kterou byste měli udělat, je znovu stáhnout obraz diskety a zapsat jej
na _jinou_ disketu. Přeformátování původní diskety nemusí vést k
úspěchu, ani kdyľ se po formátování vypíąe, ľe operace proběhla bez
problémů. Někdy je uľitečné vyzkouąet nahrát diskety na jiném
počítači.

Jeden z uľivatelů napsal, ľe se mu podařilo vytvořit bezchybnou
zaváděcí disketu aľ na _třetí_ takový pokus.

Podle daląích uľivatelů můľe systém úspěąně naběhnout aľ na několikátý
pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé
disketové jednotky nebo chyby ve firmwaru.

5.4.2. Zaváděcí konfigurace
---------------------------

Pokud se jádro zasekne během zavádění, nerozezná připojená zařízení,
nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte
parametry jádra, kterými se zabývá Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'.

Jestliľe pouľíváte vlastní jádro, ujistěte se, ľe jste v nastavení
jádra nepovolili moľnost `CONFIG_DEVFS'. Instalační systém totiľ není
s touto volbou kompatibilní.

Často pomůľe, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a
restartujete počítač.

Naąe zaváděcí diskety jsou z velikostních důvodů omezeny na
nejběľnějąí skupinu hardwaru. Proto některé platformy podporované
Linuxem nemusí být podporovány naąimi zaváděcími disketami. Pokud je
to váą případ, můľete si podle Oddíl 10.3, `Náhrada jádra na záchranné
disketě' vytvořit vlastní záchrannou disketu, nebo prozkoumat moľnosti
instalace po síti.

Pokud máte ve vaąem počítači více neľ 512MB paměti a instalační systém
se v průběhu zavádění jádra zasekne, zkuste omezit viditelnou pamě»
zaváděcím argumentem `mem=512m'.

5.4.3. Význam hláąek při zavádění systému
-----------------------------------------

Během zavádění systému můľete vidět spoustu hláąení typu `nemohu
nalézt ...', `není přítomen ...', `nelze inicializovat ...' nebo
`tento ovladač závisí na ....'. Větąina těchto hláąení je neąkodná.
Vy je vidíte proto, ľe jádro instalačního systému je přeloľeno tak,
aby mohlo běľet na počítačích s odliąnými hardwarovými konfiguracemi a
mnoha různými periferními zařízeními. Samozřejmě ľe ľádný počítač asi
nebude mít vąechna zařízení, tudíľ systém nahlásí několik nenalezených
zařízení. Také se můľe stát, ľe se zavádění na chvíli zastaví. To se
stává při čekání na odpověď od zařízení a pokud zařízení v systému
chybí. Pokud se vám zdá doba, za kterou systém naběhne, přílią
dlouhá, můľete si později vytvořit vlastní jádro (viz Oddíl 9.5,
`Kompilace nového jádra').

5.4.4. `dbootstrap' - hláąení problému
--------------------------------------

Jestliľe se dostanete přes fázi zavedení systému, ale nemůľete
instalaci dokončit, můľete pouľít menu ,,Report a Problem'' (nahláąení
chyby). Tato volba vytvoří na disketě, pevném disku nebo na
souborovém systému NFS soubor `dbg_log.tgz', který obsahuje podrobné
informace o stavu systému (`/var/log/messages', `/proc/cpuinfo'
apod.). Soubor `dbg_log.tgz' vám můľe naznačit v čem je problém a jak
ho vyřeąit. Tento soubor nám také můľete poslat spolu s hláąením o
chybě.

5.4.5. Poąlete nám hláąení o chybách
------------------------------------

Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání popisu chyby na adresu
<submit@bugs.debian.org>. Na začátku zprávy _musíte_ uvést
následující údaje:

Package: boot-floppies
Version: <verze>

Ujistěte se, ľe <verze> odpovídá verzi sady disket, které jste
zkouąeli. Neznáte-li verzi, uveďte alespoň datum, kdy jste si diskety
nahráli a z jaké distribuce pocházejí (tzn. ,,stable'', ,,frozen'',
,,woody'').

Ve vaąí zprávě by se měly objevit i následující informace:

architecture: s390
model: <výrobce a typ počítače>
memory: <velikost paměti RAM>
scsi: <typ řadiče SCSI>
cd-rom: <typ CD-ROM a způsob jejího připojení (ATAPI)>
network card: <typ sí»ové karty>
pcmcia: <údaje o zařízeních PCMCIA>

V závislosti na povaze chyby by mohlo být uľitečné uvést, zda
instalujete na disk IDE nebo SCSI a daląí informace jako zvuková
karta, kapacita disku a typ grafické karty.

V samotné zprávě podrobně popiąte problém, včetně posledních
viditelných hláąeních jádra v okamľiku zaseknutí počítače. Také
nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové části dostali.

5.5. Úvod do programu `dbootstrap'
----------------------------------

Program `dbootstrap' se spustí po zavedení instalačního systému. Má
na starost počáteční konfiguraci a instalaci ,,základního systému''.

Hlavní úlohou programu `dbootstrap' je nastavení klíčových prvků
systému. Obstará například konfiguraci ,,modulů'' - ovladačů, které
se nahrají do jádra. Ty zahrnují ovladače zařízení, sí»ové ovladače,
podporu znakových sad a periférií, které nejsou zabudovány přímo v
dodávaném jádře.

`dbootstrap' se také stará o rozdělení a naformátování disku a o
nastavení sí»ování. Tato nastavení se provádí jako první, poněvadľ
mohou být nezbytná pro daląí instalaci.

`dbootstrap' je jednoduchá aplikace v textovém reľimu (některé systémy
nezvládají grafiku) navrľená pro maximální kompatibilitu ve vąech
moľných situacích (instalace přes sériovou linku). A opravdu se
ovládá velmi jednoduąe. Aplikace vás bude postupně vést instalací.
Pokud zjistíte, ľe jste udělali chybu, můľete se vrátit zpět a
přísluąné kroky opravit.

Pro navigaci programem `dbootstrap' můľete pouľít:

* Pravou ąipku nebo klávesu Tab k posunu mezi tlačítky a seznamy
vpřed a levou ąipku nebo Shift-Tab k posunu zpět.

* ©ipku nahoru nebo dolů k posunu v seznamu a k výběru jednotlivých
poloľek.

* Mezerník k výběru poloľky (třeba zaąkrtávacího tlačítka).

* _Enter_ k potvrzení.

Program `dbootstrap' se ovládá ąipkami a klávesami _Enter_ a _Tab_.

5.5.1. Pouľívání shellu a prohlíľení logů
-----------------------------------------

Zkuąený uľivatel Unixu nebo Linuxu můľe současným stiskem _Levý
Alt-F2_ přepnout na daląí virtuální konzolu, ve které běľí interpret
příkazů na bázi Bourne shellu _ash_. Levý Alt je klávesa _Alt_ nalevo
od mezerníku, _F2_ funkční klávesa. V tomto okamľiku máte systém
běľící z RAM disku a k dispozici je omezená sada unixových programů.
Jejich výpis získáte příkazem `ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin'.
Interpret příkazů a tyto programy jsou zde pro případ, ľe dojde k
problémům při instalaci z menu. Postupujte podle menu, zejména u
aktivace virtuální paměti, poněvadľ instalační program nezjistí, ľe
jste tento krok provedli z vedlejąí konzole. _Levý Alt-F1_ vás vrátí
zpět do menu. Přestoľe Linux poskytuje aľ 64 virtuálních konzol, ze
záchranné diskety je jich k dostupných pouze několik.

Chybová hláąení jsou přesměrována na třetí virtuální konzoli
(označovanou `tty3'). Můľete do ní přepnout stiskem _Alt-F3_ (podrľte
_Alt_ a zmáčkněte funkční klávesu _F3_), zpět do programu `dbootstrap'
se vrátíte pomocí _Alt-F1_.

Tato hláąení se navíc ukládají do souboru `/var/log/messages', který
se po instalaci zkopíruje do `/var/log/installer.log'.

Během instalace základního systému jsou hláąení o konfiguraci a
rozbalování balíků přesměrována na virtuální konzoli `tty4'.

Pokud instalujete systém přes sériovou konzoli, tato hláąení se uloľí
do souboru `/target/tmp/debootstrap.log'.

5.6. ``Poznámky k verzi''
-------------------------

Na první obrazovce programu `dbootstrap' se vám ukáľí ``Poznámky k
verzi''. Uvidíte informaci o verzi pouľitého balíčku `boot-floppies'
a také se zobrazí krátký úvod pro vývojáře Debianu.

5.7. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''
----------------------------------------------------------

Moľná uvidíte hláąku ``Instalační program zjią»uje současný stav
systému a daląí instalační krok, který by se měl provést.'', můľe vąak
zmizet rychleji neľ ji stihnete přečíst. Bude se objevovat mezi
jednotlivými kroky v menu. Tato kontrola stavu systému umoľňuje
instalačnímu programu `dbootstrap' pokračovat v započaté instalaci,
pokud by se vám v jejím průběhu podařilo zablokovat systém. Pokud
spustíte `dbootstrap' znovu, budete muset nastavit pouze klávesnici,
aktivovat odkládací oddíl a připojit dříve inicializované disky.
Vąechna ostatní nastavení zůstanou uchována.

V průběhu instalace budete procházet hlavním menu ``Hlavní nabídka
instalace systému Debian GNU/Linux''. Volby v horní části se budou
aktualizovat a ukazovat, jak pokračujete s instalací. Phil Hughes
napsal v časopisu Linux Journal (http://www.linuxjournal.com/), ľe
instalaci Debianu by zvládlo _kuře_. (Myslel klováním do klávesy
_Enter_). První poloľka v menu je totiľ vľdy daląí krok, který máte
provést, podle aktuálního stavu systému. Mělo by se objevit ``Daląí''
a tím je teď ``Konfigurovat klávesnici''.

5.8. Poslední varování
----------------------

Říkali jsme vám, abyste si zazálohovali data na discích? Teď přichází
chvíle, kdy si můľete nechtěně smazat data. Máte poslední ąanci
zazálohovat starý systém. Pokud jste jeątě neprovedli zálohu, vyjměte
disketu z mechaniky, resetujte systém a spus»te zálohování.

-------------------------------------------------------------------------------

6. Poznámky k rozdělování disku
-------------------------------

Menu ``Rozdělit pevný disk'' vám nabídne disky k rozdělení a spustí
program, který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte vytvořit
alespoň jeden oddíl ,,Linux native'' (typ 83) a nejspíą budete chtít
vytvořit i oddíl ,,Linux swap'' (typ 82) pro virtuální pamě».

6.1. Počet a velikost oblastí
-----------------------------

Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento
oddíl je vyuľit pro operační systém, programy a uľivatelská data.
Větąina uľivatelů navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku
pro virtuální pamě» (swap). Tento oddíl slouľí operačnímu systému
jako odkládací prostor. Vydělení ,,swap'' oblasti umoľní efektivnějąí
vyuľití disku jako virtuální paměti. Je rovněľ moľné pro tento účel
vyuľít obyčejný soubor, ale není to doporučené řeąení.

Větąina uľivatelů vyčlení pro GNU/Linux více neľ jeden oddíl na disku.
Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poąkození
souborového systému, větąinou se to týká pouze jednoho oddílu, takľe
potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Minimálně můľete
uváľit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní
komponenty systému. Jestliľe dojde poąkození nějakého daląího oddílu,
budete schopni spustit GNU/Linux a provést nápravu, coľ vám můľe
uąetřit novou instalaci systému.

Druhý důvod je obyčejně závaľnějąí při pracovním nasazení Linuxu, ale
záleľí k čemu systém pouľíváte. Představte si situaci, kdy nějaký
proces začne nekontrolovaně zabírat diskový prostor. Pokud se jedná o
proces se superuľivatelskými právy, můľe zaplnit celý disk. Naruąí
chod systému, poněvadľ Linux potřebuje při běhu vytvářet soubory. K
takové situaci můľe dojít z vnějąích příčin, například nevyľádaný
e-mail vám lehce zaplní disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze
uchránit před mnoha problémy. Pokud třeba vydělíte pro `/var/mail'
samostatnou oblast, bude systém fungovat, i kdyľ bude zahlcen
nevyľádanou poątou.

Jedinou nevýhodou při pouľívání více diskových oddílů je, ľe je
obtíľné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliľe
vytvoříte některý oddíl přílią malý, budete muset systém instalovat
znovu a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehoľ
velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně
velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal vyuľít
jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze
oknem.

6.2. Strom adresářů
-------------------

Debian GNU/Linux se snaľí dodrľovat standard pro pojmenování souborů a
adresářů (Filesystem Hierarchy Standard
(http://www.pathname.com/fhs/)), coľ zaručuje, ľe uľivatelé či
programy mohou odhadnout umístění souborů či adresářů. Kořenový
adresář je reprezentován lomítkem `/' a na vąech debianích systémech
obsahuje tyto adresáře:

bin Důleľité programy
boot Statické soubory zavaděče
dev Soubory zařízení
etc Konfigurační soubory závislé na systému
home Domovské adresáře uľivatelů
lib Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra
mnt Místo pro dočasné připojování souborových systémů
proc Virtuální adresář obsahující systémové informace
root Domovský adresář správce systému
sbin Důleľité systémové programy
tmp Dočasné soubory
usr Druhá úroveň hierarchie
var Proměnlivá data

Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku
na oblasti.

* `/': kořenový adresář musí vľdy fyzicky obsahovat adresáře
`/etc', `/bin', `/sbin', `/lib' a `/dev', protoľe jinak byste
nebyli schopni zavést systém. Typicky je potřeba 100 MB, ale v
konkrétních podmínkách se poľadavky mohou liąit.

* `/usr': vąechny uľivatelské programy (`/usr/bin'), knihovny
(`/usr/lib'), dokumentace (`/usr/share/doc'), atd., jsou v tomto
adresáři. Protoľe tato část souborového systému spotřebuje
nejvíce místa, měli byste jí na disku poskytnout alespoň 500 MB.
Pokud budete instalovat hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři
vyhradit jeątě více místa.

* `/home': kaľdý uľivatel si bude ukládat data do svého podadresáře
v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik uľivatelů
bude systém pouľívat, a jaké soubory se v jejich adresářích budou
uchovávat. Pro kaľdého uľivatele byste měli počítat s asi 100 MB
místa, ale opět závisí na konkrétní situaci.

* `/var': v tomto adresáři budou uloľena vąechna proměnlivá data
jako news příspěvky, e-maily, webové stránky, vyrovnávací pamě»
pro APT, atd. Velikost tohoto adresáře velmi závisí na způsobu
pouľívání vaąeho počítače, ale pro větąinu lidí bude velikost
dána reľijními náklady správce balíčků. Pokud se chystáte
nainstalovat najednou vąe co Debian nabízí, mělo by pro `/var'
stačit vyhradit dva aľ tři gigabajty. V případě, ľe budete
instalovat systém po částech (nejprve sluľby a utility, potom
textové záleľitosti, následně X, ...), můľe stačit 300 aľ 500
megabajtů. Jestliľe je vaąí prioritou volné místo na disku a
neplánujete pouľívání APT (alespoň pro velké aktualizace), lze
vyjít se 30 aľ 40 megabajty.

* `/tmp': sem programy větąinou zapisují dočasná data. Obvykle by
mělo stačit 20-50 MB.

6.3. Doporučené rozdělení disku
-------------------------------

Pro nové uľivatele, domácí počítače a jiné jednouľivatelské stanice je
asi nejjednoduąąí pouľít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu
jako odkládací virtuální pamě»).

Jak jsme řekli dříve, pro víceuľivatelské systémy je lepąí pouľít pro
`/usr', `/var', `/tmp' a `/home' samostatné oblasti.

Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí
distribuce, můľe se vám hodit samostatný oddíl pro `/usr/local'. Pro
počítač, který zpracovává hodně poąty, má smysl vytvořit svazek pro
`/var/mail'. Někdy je dobré oddělit adresář `/tmp' na oddíl s
kapacitou 20 - 50MB. Na serveru s více uľivateli je výhodné vymezit
velký oddíl pro domovské adresáře (`/home'). Obecně ale platí, ľe
rozdělení disku se liąí počítač od počítače a záleľí, k čemu systém
pouľíváte.

Při instalaci komplikovanějąího systému (serveru) se podívejte na
Multi Disk HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Multi-Disk-HOWTO.html), na
podrobnějąí informace. Tento odkaz můľe být zajímavý rovněľ pro
zprostředkovatele připojení k Internetu.

Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální pamě». Názory
systémových administrátorů jsou různé, jedna zkuąenost je mít stejně
odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně neľ 16MB.
Samozřejmě ľe existují výjimky --- budete-li řeąit soustavu 10000
rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak gigabajt
odkládacího prostoru.

Na 32-bitových architekturách (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC),
vyuľije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takľe není
důvod, proč překračovat tuto hranici. Na počítačích Alpha a SPARC64
je limit tak velký, ľe se povaľuje za téměř neomezený (ze současného
pohledu). Máte-li větąí nároky na virtuální pamě», zkuste umístit
odkládací oddíly na různé fyzické disky, a pokud moľno, na různé IDE
nebo SCSI kanály. Jádro bude vyrovnávat zátěľ mezi jednotlivé
oblasti, coľ se projeví ve zvýąení rychlosti.

Například můj počítač má 32 MB paměti a 1,7 GB IDE disk na zařízení
`/dev/hda'. Na `/dev/hda1' je oblast pro druhý operační systém o
velikosti 500 MB (měl jsem ji vytvořit jen 200 MB, poněvadľ ji skoro
nepouľívám). Odkládací oddíl má 32 MB a je na `/dev/hda3'. Zbytek,
tj. asi 1,2 GB na `/dev/hda2' je kořenový svazek pro Linux.

Daląí příklady naleznete v Strategie rozdělování disku
(http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Partition/partition-5.html#SUBMITTED).
Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na
Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy'.

6.4. Názvy zařízení v Linuxu
----------------------------

Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odliąné názvy neľ v jiných
operačních systémech. Pro daląí práci byste měli vědět, jak se
zařízením v Linuxu přidělují názvy.

* Zařízení DASD se jmenují ,,/dev/dasd/xxxx/device'', kde xxxx je
číslo zařízení v hexadecimálním tvaru. Jádro dodávané se
systémem Debian GNU/Linux vyuľívá devfs, takľe uzly zařízení se
vytváří a ruąí dynamicky při připojení nebo odpojení přísluąného
zařízení. Daląí informace můľete najít v dokumentu Device
Drivers and Installation Commands
(http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/docu/l390dd08.pdf)
v kapitole 3.

Diskové oblasti S/390 povolují 3 samostatné oblasti. Označují se
/dev/dasd/xxxx/part1, /dev/dasd/xxxx/part2 a /dev/dasd/xxxx/part3.

6.5. Dělící programy v Debianu
------------------------------

K rozdělení disku nabízí kaľdá architektura různé programy. Pro váą
typ počítače jsou k dispozici:

`fdasd'
S/390 verze programu `fdisk'; Popis je v manuálové stránce
programu fdasd (fdasd.txt) nebo ve 13. kapitole dokumentu Device
Drivers and Installation Commands
(http://oss.software.ibm.com/developerworks/opensource/linux390/docu/l390dd08.pdf).

Jeden z těchto programů se spustí automaticky, kdyľ vyberete
``Rozdělit pevný disk''. Pokud se vám tento program nezamlouvá,
ukončete ho, přepněte se na druhou konzoli (`tty2') a ručně spus»te
poľadovaný program (s případnými argumenty). V takovém případě
přeskočte krok ``Rozdělit pevný disk''.

6.6. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl''
--------------------------------------------------

Tato poloľka bude daląí krok po rozdělení disku. Můľete inicializovat
a aktivovat nový oddíl pro virtuální pamě», aktivovat dříve
inicializovaný oddíl nebo pokračovat bez virtuální paměti. Vľdy je
moľné oddíl virtuální paměti znovu inicializovat, takľe pokud si
nejste jisti, jak pokračovat, zvolte ``Inicializovat a aktivovat
odkládací oddíl''.

Daląí krok je aktivace virtuální paměti ve ``Vyberte oddíl, který se
má zaktivovat jako odkládací zařízení.''. Program by vám měl
nabídnout k aktivaci oddíl připravený jako odkládací prostor.
Zmáčkněte _Enter_.

Na závěr potvrdíte inicializaci disku. Tato operace zničí veąkerá
data, která se nachází v tomto oddílu na disku. Pokud je vąe v
pořádku, zvolte ``Ano''. Obrazovka bude po spuątění programu blikat.

Jestliľe chcete a váą systém má více operační paměti neľ 16MB, můľete
pokračovat bez oblasti pro virtuální pamě». V takovém případě z menu
vyberte poloľku ``Pokračovat bez odkládacího oddílu''.

6.7. ``Inicializovat linuxový oddíl''
-------------------------------------

Daląí poloľka menu bude ``Inicializovat linuxový oddíl''. Pokud tomu
tak není, nedokončili jste rozdělení disku nebo jste vynechali něco v
přípravě oddílu pro virtuální pamě».

Můľete inicializovat oddíl pro GNU/Linux nebo připojit souborový
systém inicializovaný dříve. Program `dbootstrap' _neprovede_
aktualizaci starąí instalace, aniľ by jí nepřepsal. Chcete-li
nedestruktivně přejít k novějąí verzi Debianu, program `dbootstrap'
nepotřebujete - přečtěte si pokyny k aktualizaci
(http://www.debian.org/releases/woody/s390/release-notes/).

Pokud pro instalaci chcete pouľít část disku, která není prázdná, měli
byste jí inicializovat, čímľ také smaľete její dřívějąí obsah. Dále
musíte inicializovat oddíly, které jste vytvořili dříve při dělení
disku. Asi jediným důvodem pro volbu ,,mount a partition without
initializing it'' (připojte oddíl bez inicializace) můľe být
pokračování v nedokončené instalaci ze stejné sady instalačních
disket.

Zvolením poloľky ``Inicializovat linuxový oddíl'' připravíte a
připojíte oddíl na souborový systém `/'. První oddíl, který připojíte
nebo inicializujete, bude připojená jako `/' - nazývá se ,,root''
(hlavní, kořenový svazek souborů).

V tomto okamľiku budete dotázáni, jestli se má zachovat ``Zachovat
kompatibilitu s jádry před řadou 2.2?''. Zvolíte-li ``Ne'' nebudete
moci pouľívat linuxová jádra řady 2.0 nebo starąí, protoľe souborové
systémy budou pouľívat některá vylepąení nepodporovaná v jádrech 2.0.
Pokud víte, ľe nikdy nebudete pouľívat jádra 2.0 a dřívějąí, můľete
odpovědí ``Ne'' získat některá drobná vylepąení.

Dále vám bude nabídnuto provést otestování disku na výskyt ąpatných
bloků. Standardně se tato volba přeskakuje, protoľe kontrola můľe
zabrat dosti času a navíc se řadiče moderních disků o ąpatné bloky
starají samy. Pokud si nejste jisti kvalitou svého disku, nebo máte
starąí počítač, je lepąí tuto kontrolu provést.

Daląí dotazy jsou pouze potvrzovací. Protoľe inicializování oblasti
zničí vąechna data na ní umístěná, dobře si odpověď rozmyslete.
Následně budete informováni, ľe oblast se připojuje jako `/'. [1]

Jestliľe máte daląí oblasti, které byste chtěli inicializovat a
připojit, můľete po připojení oddílu `/', pouľít menu ``Volitelné''.
Tento krok je pro ty, kdo si vytvořili samostatné oblasti pro `/boot',
`/var', `/usr' nebo jiné adresáře.

[1] Ve skutečnosti se připojí jako `/target' a teprve po restartu do
systému se připojí jako `/'.

6.8. ``Připojit zinicializovaný oddíl''
---------------------------------------

Alternativou k Oddíl 6.7, ```Inicializovat linuxový oddíl''' je
poloľka ``Připojit zinicializovaný oddíl''. Vyuľijete ji při obnovení
předeąlé nedokončené instalaci, nebo pokud připojujete oblasti, které
uľ byly inicializovány, nebo které obsahují data, která byste chtěli
zachovat.

Pokud instalujete bezdiskovou stanici, nastal okamľik, kdy připojíte
kořenovou oblast ze vzdáleného NFS serveru. Cestu k serveru zadejte
normální NFS syntaxí, konkrétně:
`<jméno-serveru-nebo-IP>:<sdílená-cesta-na-serveru>'. Pokud
potřebujete připojit daląí souborové systémy, můľete to udělat teď.

Pokud jste jeątě nenastavili sí» podle Oddíl 7.5, ```Konfigurovat
sí»''', tak výběr instalace přes NFS vás k tomu vyzve automaticky.

6.9. Připojení oblastí nepodporovaných programem `dbootstrap'
-------------------------------------------------------------

V některých speciálních případech nemusí `dbootstrap' vědět jak
připojit souborový systém (a» uľ kořenový nebo nějaký jiný). Pokud
jste zkuąený uľivatel GNU/Linuxu, můľete se jednoduąe přepnout na
druhou konzoli (`tty2') a připojit daný souborový systém ručně.

V případě, ľe připojujete kořenovou oblast vaąeho nového systému,
připojte ji jako `/target', vra»te se do dbootstrapu a pokračujte.
(Neuąkodí spuątění kroku ``Zobrazit tabulku oddílů'', aby se
`dbootstrap' zorientoval, v jaké části instalačního procesu se
nachází).

Pro nekořenové oblasti nesmíte zapomenout ručně změnit soubor `fstab',
aby se oblasti po restartu správně připojily. Před modifikací tohoto
souboru (`/target/etc/fstab') musíte samozřejmě počkat, neľ ho
`dbootstrap' vytvoří.

-------------------------------------------------------------------------------

7. Instalace jádra a základního systému
---------------------------------------

7.1. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému''
-----------------------------------------------------

Daląí krok je instalace jádra a modulů do systému.

Z nabídnutého seznamu vyberte vhodné zařízení, ze kterého budete
instalovat jádro a moduly operačního systému. Nezapomeňte, ľe můľete
pouľít libovolné z dostupných zařízení a ľe nejste omezeni na pouľití
stejného média, se kterým jste začínali (viz Kapitola 4, `Získání
instalačních médií').

Nabízené moľnosti se mohou liąit v závislosti na hardwaru, který
`dbootstrap' naąel. Pokud instalujete ze sady oficiálních CD,
software by měl automaticky vybrat správnou volbu. (A pokud jste při
startu nezadali parametr `verbose', ani by vás neměl obtěľovat se
seznamem zařízení). Aľ vás systém poľádá o vloľení CD, ujistěte se,
ľe vkládáte první disk.

Pro instalaci z lokálního souborového systému zvolte ,,hard disk'',
pokud oblast zatím není připojená, nebo ,,mounted'' pro jiľ připojenou
oblast. V obou případech bude systém hledat nějaké soubory v adresáři
`dists/woody/main/disks-s390/current'. Pokud je tam nenajde, budete
vyzváni k zadání ``Vybrat cestu k archivu'', coľ je adresář na disku,
kam jste uloľili poľadované instalační soubory. Pokud máte lokální
zrcadlo debianího archívu, můľete ho pouľít. Cesta bývá obvykle
`/archive/debian'. (Archív je charakteristický adresářovou strukturou
`debian/dists/woody/main/disks-s390/current'). Cestu můľete zadat
ručně, nebo pouľitím tlačítka `<...>' můľete procházet adresářový
strom.

Pokud tedy instalujete z lokálního disku nebo podobného média (NFS),
budete vyzváni pro zadání cesty k adresáři obsahujícímu potřebné
soubory. (Pokud vyberete ąpatné umístění, systém se bude ptát znovu a
znovu, neľ odpovíte správně). Můľete se podívat na tty3 (viz Oddíl
5.5.1, `Pouľívání shellu a prohlíľení logů') kde `dbootstrap'
zaznamená umístění hledaných souborů.

Jestliľe se objeví volba ,,default'', měli byste ji vyuľít. V opačném
případě zkuste moľnost ,,list'' a nechte `dbootstrap', aby se sám
pokusil soubory najít. (Coľ můľe být pomalé, zejména na NFS). Jako
poslední moľnost pouľijte volbu ,,manual'' a zadejte cestu ručně.

Instalace z disket vyľaduje vloľit záchrannou disketu (kterou máte
patrně v mechanice) a potom diskety s ovladači.

Jestliľe chcete instalovat jádro a moduly ze sítě, můľete to udělat
výběrem volby ,,network'' (HTTP) nebo ,,NFS''. Vaąe sí»ová rozhraní
musí být podporována standardním jádrem (viz Oddíl 2.5, `Ostatní
zařízení'). Pokud se nabídka ,,NFS'' neobjeví, musíte vybrat
``Zruąit'', vrátit se zpět, vybrat krok ``Konfigurovat sí»'' (viz
Oddíl 7.5, ```Konfigurovat sí»''') a poté znovu spustit tento krok.

7.2. NFS
--------

Zvolte nabídku ,,NFS'' a zadejte jméno a adresu svého NFS serveru. Za
předpokladu, ľe jste na NFS server na správné místo umístili obrazy
záchranné diskety a disket s ovladači, budou tyto soubory dostupné pro
instalaci jádra a modulů. Souborový systém NFS bude připojen pod
`/instmnt'. Umístění souborů vyberte stejně jako pro metody ,,hard
disk'' nebo ,,mounted''.

7.3. Sí»
--------

Vyberte moľnost ,,network'' a sdělte `dbootstrap'u URL a cestu k
debianímu archivu. Standardní volba větąinou funguje dobře a v kaľdém
případě je správná alespoň cesta (pro libovolné oficiální zrcadlo
Debianu), takľe stačí změnit adresu serveru. _...this sentence isn't
finished..._

7.3.1. NFS Root
---------------

Pokud instalujete bezdiskovou stanici, měli byste jiľ mít sí»
nastavenou podle Oddíl 7.5, ```Konfigurovat sí»'''. Instalační systém
by vám měl nabídnout instalaci jádra a modulů z NFS. Pokračujete
metodou ,,NFS'' popsanou výąe.

Pro jiná instalační média mohou být vyľadovány daląí kroky.

7.4. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''
------------------------------------------------

Pro nastavení ovladačů zařízení, neboli modulů jádra, vyberte nabídku
``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''.

Nejdříve budete dotázáni, zda chcete nahrát moduly jádra z diskety
dodávané výrobcem. Větąina lidí můľe tento krok přeskočit, protoľe se
pouľívá pouze pro proprietární nebo nestandardní moduly, které jsou
dodávány s přísluąným hardwarem (například SCSI řadičem). Moduly se
budou hledat na disketě v adresáři `/lib/modules/misc' (kde <misc>
můľe být libovolná standardní sekce). Jakékoliv soubory splňující
tento poľadavek se nakopírují na disk, takľe je můľete v následujícím
kroku nakonfigurovat.

Následně se spustí program `modconf', kde můľete procházet skupinami
modulů jádra a vybrat si moduly, které chcete nainstalovat.

Doporučujeme vám konfigurovat _pouze_ zařízení, která nebyla
automaticky jádrem detekována a která jsou nezbytná pro nainstalování
základního systému. Spousta lidí konfiguraci modulů vůbec
nepotřebuje.

Například se můľe stát, ľe budete muset explicitně zavést ovladač
sí»ové karty ze sekce `net', ovladač SCSI disku ze sekce `scsi' nebo
ovladač pro proprietární CD-ROM v sekci `cdrom'. Zařízení, která zde
nakonfigurujete, se budou automaticky zavádět při kaľdém startu
systému.

Některé moduly mohou vyľadovat zadání parametrů. Pro zjiątění, které
parametry jsou důleľité, se budete muset podívat do dokumentace
přísluąného modulu.

Aľ bude systém nainstalovaný, lze konfiguraci modulů kdykoliv změnit
programem `modconf'.

7.5. ``Konfigurovat sí»''
-------------------------

Jestliľe instalační systém nedetekuje ľádné sí»ové zařízení, obrátí se
na vás s nabídkou ``Konfigurace názvu počítače''. Váą počítač musí
mít nějaké jméno i v případě, ľe nejste připojeni do sítě.

V případě, ľe instalační systém sí»ové zařízení nalezne, bude
pokračovat krokem ``Konfigurovat sí»''. Pokud vám systém nedovolí
přejít k tomuto kroku, znamená to, ľe systém ľádné sí»ové zařízení
nezná a pravděpodobně jste jej ąpatně nakonfigurovali. Vra»te se zpět
(Oddíl 7.4, ```Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''') a v sekci
`net' vyhledejte přísluąný ovladač.

Jestliľe máte více sí»ových zařízení a instalátor detekuje alespoň dvě
z nich, budete si muset ze seznamu vybrat pouze jedno zařízení, které
chcete nastavit. (Po instalaci můľete samozřejmě zbývající zařízení
dokonfigurovat ručně --- viz manuálová stránka interfaces(5).)

Program `dbootstrap' se vás dále zeptá, zda chcete pouľít pro
konfiguraci sítě DHCP nebo BOOTP server. Pokud můľete, odpovězte
``Ano''. Jestli máte ątěstí a vidíte hláąku ``Sí» se podařilo
nakonfigurovat pomocí DHCP/BOOTP.'', přeskočte rovnou na Oddíl 7.6,
```Instalovat základní systém'''. Jestliľe automatická konfigurace
selľe, zkontrolujte správné zapojení kabelů a přečtěte si hláąky na
třetí konzoli (tty3). Jestli to nepomůľe, pokračujte a nakonfigurujte
sí» ručně.

Při ruční konfiguraci sítě vás `dbootstrap' vyzve k vyplnění údajů z
Oddíl 3.3, `Dále budete potřebovat'. Po potvrzení zadaných údajů
musíte zadat primární sí»ové zařízení pro sí»ové připojení. Obvykle
se jedná o ,,eth0'' (první ethernetové zařízení).

Pár technických poznámek: program předpokládá, ľe adresa vaąí sítě je
bitovým součinem IP adresy a sí»ové masky. Dále se pokusí odhadnout
vysílací adresu jako bitový součet IP adresy systému a bitového
doplňku sí»ové masky. Předpokládá, ľe gateway zprostředkovává i DNS.
Pokud některý údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou
hodnotu. Konfiguraci můľete na nainstalovaném systému upravit editací
souboru `/etc/network/interfaces', nebo si nainstalovat balíček
`etherconf', který vás celým procesem provede.

7.6. ``Instalovat základní systém''
-----------------------------------

V daląím kroku se nainstaluje základní systém. Základní systém je
minimální mnoľina balíků, která poskytuje malý, ale samostatný a
funkční systém. Zabírá něco pod 70MB.

Během tohoto kroku se vám zobrazí (pokud neinstalujete z CD) seznam
zařízení, ze kterých můľete základní systém instalovat. Jestliľe
instalujete z oficiálních CD, budete pouze vyzváni, abyste do
mechaniky vloľili první disk.

Při instalaci ze sítě, buďte trpěliví, protoľe některé kroky mohou
trvat poměrně dlouho a navenek se můľe zdát, ľe se nic neděje.
Konkrétně u stahování souboru `Packages.gz' a instalačních souborů
základního systému to vypadá jako by se systém zastavil. Kdyľ se ale
přepnete na druhou konzolu, můľete se příkazem `df -h' ujistit, ľe se
pevný disk zaplňuje.

Pokud se ale instalace zastaví při stahování souboru nazvaného
`Release', je téměř jisté, ľe sí»ový archiv nebyl nalezen, nebo je na
něm nějaká chyba.

Jestliľe instalujete základní systém z pevného disku, stačí kdyľ
nasměrujte instalátor na soubor `basedebs.tar'.

-------------------------------------------------------------------------------

8. Zavedení vaąeho nového systému
---------------------------------

8.1. ``Nastavit systém startovatelný''
--------------------------------------

Zavaděč na S/390 se nazývá ,,zipl''. `ZIPL' se pouľívá a konfiguruje
podobně jako `LILO'. Pokud se chcete o tomto zavaděči dozvědět více,
podívejte se na článek ,,LINUX for S/390 Device Drivers and
Installation Commands'' na stránkách developerWorks firmy IBM.

8.2. Okamľik pravdy
-------------------

Teď přichází chvíle _zahoření_ systému. Z menu zvolte poloľku
``Restartovat systém'', coľ v tomto případě zastaví systém, protoľe
takovéto restartování není na S/390 podporováno. Poté musíte zavést
(IPL) GNU/Linux z DASD, které jste na začátku instalace vybrali pro
kořenový systém.

Při zavádění systému by se měly objevit stejné zprávy jako při
zavedení z instalační diskety plus některá nová hláąení.

8.3. (Základní) přizpůsobení Debianu
------------------------------------

Po zavedení systému budete vyzváni k dokončení konfigurace základního
systému a k výběru balíčků, které chcete nainstalovat. Aplikace,
která vás tímto procesem povede, se nazývá `base-config'. Jestliľe
někdy v budoucnu budete chtít `base-config' spustit znovu, stačí kdyľ
jako root napíąete `base-config'.

8.4. Nastavení časového pásma
-----------------------------

Nejprve budete vyzváni k výběru vaąeho časového pásma. Po volbě, zda
jsou hardwarové hodiny nastaveny na místní nebo univerzální časové
pásmo, si vyberete oblast a město, které je ve stejném časovém pásmu
jako váą počítač. Při výběru ze seznamu se můľete stiskem písmene
přesunout na první poloľku začínající daným písmenem.

8.5. MD5 hesla
--------------

Daląí otázka zní, zda chcete nainstalovat MD5 hesla. Tato
alternativní metoda ukládání hesel je bezpečnějąí neľ standardní
funkce ,,crypt''.

Přednastavené je ``Ne'', ale pokud nepotřebujete podporu NIS a velmi
vám záleľí na bezpečnosti vaąeho stroje, měli byste odpovědět ``Ano''.

8.6. Podpora stínových hesel (Shadow Password)
----------------------------------------------

Pokud jste neodpověděli na MD5 hesla ``Ano'', systém se vás zeptá, zda
chcete povolit pouľívání stínových hesel. Stínová hesla jsou
prostředkem k lepąímu zabezpečení systému. Systémy bez stínových
hesel uchovávají uľivatelská hesla v zaąifrované podobě v souboru
`/etc/passwd' přístupném vąem uľivatelům. Tento soubor musí zůstat
čitelný, poněvadľ obsahuje důleľité informace o uľivatelích, například
jak se mají převádět uľivatelská jména na odpovídající číselné
hodnoty. Kdokoliv, kdo získá soubor `/etc/passwd', se můľe pokusit
útokem hrubou silou (automatizované zkouąení vąech moľných kombinací)
odhalit, jaká hesla mají uľivatelé systému.

Pokud povolíte pouľití stínových hesel, hesla se budou uchovávat v
souboru `/etc/shadow', který je přístupný pouze správci systému.
Vřele doporučujeme stínová hesla pouľívat.

Na stínová hesla můľete systém převést i později programem
`shadowconfig'. Po instalaci najdete postup v souboru
`/usr/share/doc/passwd/README.debian.gz'.

8.7. Nastavení rootova hesla
----------------------------

Účet _root_ je účtem pro _superuľivatele_, na kterého se nevztahují
bezpečnostní omezení. Měli byste ho pouľívat pouze, kdyľ provádíte
správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou.

Uľivatelská hesla by měla být sestavena ze 6 aľ 8 písmen, obsahovat
malá a velká písmena včetně daląích znaků (jako % ; ,). Speciální
pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protoľe je to velmi mocný
účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav,
jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout.

Jestliľe vám někdo bude tvrdit, ľe potřebuje heslo vaąeho rootovského
účtu, buďte velice ostraľití. V ľádném případě byste neměli toto
heslo prozrazovat! Jedině snad, ľe daný stroj spravuje více
spolu-administrátorů.

8.8. Vytvoření uľivatelského účtu
---------------------------------

Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uľivatelský účet. (Účet je
právo k pouľívání počítače, tvoří ho jméno uľivatele a jeho heslo).
Tento účet byste měli pouľívat ke kaľdodenní práci. Jak jiľ bylo
řečeno, _nepouľívejte_ účet superuľivatele pro běľné úkoly.

Proč ne? Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce
by si mohla vyľádat novou instalaci systému. Daląím důvodem je
moľnost, ľe vám můľe být nastrčen program nazývaný _trojský kůň_,
který zneuľije práv, jeľ jako root máte, a naruąí bezpečnost vaąeho
systému. Kvalitní knihy o administraci unixového operačního systému
vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku. Jestliľe v Unixu
začínáte, uvaľte četbu na toto téma.

Jméno uľivatelského účtu si můľete vybrat zcela libovolně. Například,
pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si nový účet ,,novak'',
,,jnovak'' nebo ,,jn''. Kromě hesla budete jeątě dotázáni na celé
jméno uľivatele.

Pokud budete chtít vytvořit daląí účet, můľete to udělat kdykoliv po
skončení instalace programem `adduser'.

Pokud se chcete připojovat telnetem, musíte na systému S/390 vytvořit
uľivatelský účet, protoľe ve standardní konfiguraci Debianu server
telnetd nepovoluje přihláąení superuľivatele. Ke vzdálenému
přihlaąování jako superuľivatel sice můľete pouľít ssh (Secure SHell),
ale nedoporučuje se to.

8.9. Nastavení APT
------------------

Uľivatelé nejčastěji instalují balíčky programem `apt-get' z
balíčku`apt'.[1] Aby APT věděl, odkud má získávat balíčky, musí se
nastavit. S tím pomůľe utilita `apt-setup'.

Po skončení instalace můľete kdykoliv změnit nastavení APT spuątěním
programu `apt-setup', nebo ručně upravit soubor
`/etc/apt/sources.list'.

Jestliľe instalujete z oficiálních CD, pak by CD v mechanice mělo být
automaticky bez ptaní nastaveno jako zdroj pro apt. Poznáte to podle
toho, ľe uvidíte jak je CD zkoumáno a poté budete dotázáni zda chcete
nastavit daląí CD. Jestliľe máte sadu několika CD --- a větąina lidí
má ---tak byste měli pokračovat a postupně nechat prozkoumat vąechna
CD.

Uľivatelům bez oficiálních CD bude nabídnuto několik moľností, jak
získat debianí balíčky: FTP, HTTP, CD-ROM nebo lokální souborový
systém.

Vąimněte si, ľe je úplně normální (a dokonce výhodné) mít několik
různých APT zdrojů i pro jeden a ten samý debianí archív. `apt-get'
automaticky ze vąech dostupných verzí balíčku vybere tu s nejvyąąím
číslem verze. Nebo pokud máte například jako zdroje uvedeny HTTP i
CD-ROM, `apt-get' bude implicitně vyuľívat CD-ROM a HTTP pouľije pouze
pokud na síti bude novějąí verze daného balíčku. Na druhé straně není
nejlepąí nápad přidat zbytečně mnoho APT zdrojů, protoľe to zpomalí
proces kontroly sí»ových archívů na nové verze.

[1] Ve skutečnosti balíčky instaluje program na niľąí úrovni: `dpkg'.
`dpkg' je podle potřeby volán z nástroje `apt-get', který se stará o
získání potřebných balíčků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o
vyřeąení závislostí mezi balíčky.

8.9.1. Nastavení sí»ových zdrojů pro balíčky
--------------------------------------------

Jestliľe plánujete instalovat zbytek sytému po síti, nejvhodnějąí
volba je asi zdroj ,,http''. Zdroje dostupné přes ,,ftp'' nejsou o
nic horąí, ale navazování spojení můľe trvat déle.

Daląí otázka se ptá, zda chcete mít přístup k nesvobodnému softwaru.
To znamená komerční nebo jiný software, jehoľ licenční podmínky
nevyhovují Debian Free Software Guidelines
(http://www.debian.org/social_contract#guidelines). Můľete odpovědět
``Ano'', ale buďte opatrní při instalaci takového softwaru, protoľe se
musíte ujistit, ľe jej pouľíváte v souladu s licenčními podmínkami.

V daląím kroku sdělíte `apt-setup'u zemi ve které ľijete a podle toho
se vybere některé z oficiálních internetových zrcadel Debianu. Z
nabídnutého seznamu vhodných serverů si některý vyberte.

Jestliľe instalujete přes HTTP, budete dotázáni na nastavení proxy
serveru. To je někdy potřeba pro uľivatele za firewallem, na
podnikových sítích a podobně.

Nakonec bude nově zvolený sí»ový zdroj balíčků otestován a jestli vąe
dopadne dobře, budete vám nabídnuta moľnost přidat daląí zdroj.

8.10. Instalace balíčků: základní nebo pokročilá
------------------------------------------------

Nyní budete dotázáni, zda chcete výběr balíčků provést jednoduąąí nebo
detailnějąí cestou. Doporučujeme vám začít jednoduąąím způsobem,
protoľe k detailnímu nastavení se můľete vrátit po skončení instalace.

Protoľe je `base-config' velmi líný, tak si na pomoc zavolá jiné
aplikace. Pro začátečnickou instalaci spustí program `tasksel' nebo
pro pokročilou program `dselect'. Oba dva nástroje můľete spustit
samostatně kdykoliv po instalaci a nainstalovat si tak daląí balíčky.
Pokud potřebujete po skončení instalace doinstalovat konkrétní
balíček, jednoduąe spus»te příkaz `apt-get install <balik>', kde
<balik> je jméno balíčku, který chcete nainstalovat.

8.11. Jednoduchá cesta --- instalace úloh
-----------------------------------------

Jestliľe jste zvolili ,,simple'' instalaci, ocitnete se v programu
`tasksel'. Program vám předloľí nabídku připravených softwarových
úloh. Vľdy samozřejmě můľete přejít k programu `dselect' a balík po
balíku určit co se má instalovat, ovąem projít vąechny balíky vám
pravděpodobně zabere hodně času, protoľe budete vybírat z 8100 balíků!

Z tohoto důvodu vám raději nabízíme _úlohy_ (zadání). _Zadáním_ se
myslí funkce, kterou systém bude schopen plnit. Můľete volit z
několika předpřipravených zadání jako třeba ,,vývoj v jazyku C'',
,,souborový server'' nebo ,,GNOME''.

U kaľdé úlohy si můľete výběrem ,,Task Info'' nechat zobrazit
podrobnějąí informace o úloze, jako třeba seznam balíčků v ní
obsaľených. Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy' obsahuje tabulku
několika úloh a jejich přibliľné velikosti.

Aľ skončíte s výběrem zadání, vyberte ,,Finish''. Tím se spustí
`apt-get', který nainstaluje vybrané balíčky. I kdyľ nevyberete ľádné
úlohy, doinstalují se vąechny chybějící balíky s prioritou standardní,
poľadované a důleľité. (To je ekvivalentní spuątění příkazu `tasksel
-s' a v současné době to znamená asi 37 megabajtů balíčků). Před
samotnou instalací se jeątě zobrazí počet instalovaných balíků a
celková velikost balíčků, které se musí stáhnout ze sítě.

Zde musíme zmínit, ľe v připravených úlohách je zahrnuta pouze malá
část ze vąech 8100 balíčků dostupných v Debianu. Informace o daląích
balících získáte příkazem `apt-cache search <hledany-retezec>' (viz
manuálová stránka apt-cache(8)), nebo si podle popisu níľe spus»te
program `dselect'.

8.12. Pokročilá správa balíčků programem `dselect'
--------------------------------------------------

`dselect' se spustí v případě, ľe jste zvolili výběr balíčků tlačítkem
,,advanced''. V dselect Tutorial (dselect-beginner.cs.html) jsou
informace, které byste měli znát předtím, neľ `dselect' spustíte.
`dselect' slouľí k výběru jednotlivých _balíků_, které se nainstalují
na váą počítač. Program `dselect' je nutné spustit jako superuľivatel
(root).

8.13. Výzvy během instalace balíčků
-----------------------------------

Kaľdý balíček, který jste vybrali v programech `tasksel' nebo
`dselect', bude rozbalen a nainstalován programy `apt-get' a `dpkg'.
Pokud jsou k instalaci balíčku potřebné informace od uľivatele, budete
na ně dotázáni během této fáze instalace. Na obrazovce se také mohou
objevit zprávy o instalačních problémech.

8.14. Přihláąení do systému
---------------------------

Po dokončení instalace balíků se setkáte s výzvou k přihláąení do
sytému (tzv. login prompt). Přihlaste se na svůj osobní účet, systém
je připraven k pouľívání.

Pokud jste začínající uľivatel, asi si budete chtít prohlédnout
dokumentaci dostupnou v systému. V současné době existuje několik
dokumentačních systémů, ale pracuje se na jejich sjednocení.

Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři
`/usr/share/doc/' v podadresáři se jménem programu. Například
příručka pro pouľití programu `apt' (APT User's Guide) je v souboru
`/usr/share/doc/apt/guide.html/index.html'.

`/usr/share/doc/' navíc obsahuje několik speciálních adresářů.
Například linuxové návody ,,jak na to'' (HOWTO) jsou v adresářích
`/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/' a `/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/'.
Program `dhelp' nainstaluje soubor `/usr/share/doc/HTML/index.html',
který obsahuje seznam instalované dokumentace.

Tyto dokumenty můľete jednoduąe prohlíľet tak, ľe vstoupíte do
adresáře s dokumentací (`cd /usr/share/doc/') a napíąete `lynx .'
(tečka znamená aktuální adresář).

Dokumentaci k příkazu můľete získat kdyľ napíąete na příkazovém řádku
`info (prikaz)' nebo `man (prikaz)'. Zkrácený návod k pouľití příkazu
obvykle získáte kdyľ za příkaz přidáte argument `--help'. Jestliľe je
výstup deląí neľ obrazovka, napiąte na konec příkazu jeątě `| more'
(výstup se pak zastaví po kaľdé plné obrazovce). Vąechny příkazy
začínající určitým řetězcem zobrazíte tak, ľe napíąete řetězec a
dvakrát stisknete klávesu tab. Nápovědu k povelům shellu získáte
příkazem `help'.

Obsáhlejąí úvod do Debianu a GNU/Linuxu najdete v
`/usr/share/doc/debian-guide/html/noframes/index.html'.

-------------------------------------------------------------------------------

9. Daląí kroky
--------------

9.1. Začínáte se systémem UNIX
------------------------------

Jestliľe se systémem Unix začínáte, moľná budete mít zájem přečíst si
dostupnou literaturu. V Unix FAQ
(ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet/news.answers/unix-faq/faq/) najdete
odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také
na User-Friendly Unix FAQ
(http://www.camelcity.com/~noel/usenet/cuuf-FAQ.htm).

Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation
Project (LDP) (http://www.tldp.org/) je shromáľděno velké mnoľství
elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to) týkajících se
Linuxu. Větąinu z těchto materiálů si můľete pročítat lokálně, stačí
nainstalovat jeden z balíků `doc-linux-html' (HTML verze) nebo
`doc-linux-text' (ASCII verze), dokumenty budou v
`/usr/share/doc/HOWTO'. V balících jsou dostupné rovněľ překlady
některých návodů.

Česky vyąly například knihy:

1. Michal Brandejs (http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/): _UNIX -
Linux._ Kniha je určena pro začínající uľivatele Linuxu a systémů
UN*X. Zabývá se základními příkazy a systémem z hlediska
uľivatele. Vydala Grada (http://www.grada.cz).

2. Pavel Satrapa (http://www.vslib.cz/~satrapa/): Linux - Internet
Server (http://www.vslib.cz/~satrapa/docs/iserver/index.html).
Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí, konfiguraci
základních sí»ových sluľeb a podobně.

3. Matt Welsh: Pouľíváme Linux. Překlad knihy _Running Linux_.
Vydal Computer Press (http://www.cpress.cz/).

Informace specifické pro Debian jsou uvedeny dále.

9.2. Vypínání systému
---------------------

Běľící linuxový systém nesmíte vypínat tlačítkem reset nebo prostým
vytaľením ze zásuvky. Pokud se Linux nevypne řízeně, mohou se ztratit
nebo poąkodit soubory na disku. Můľete pouľít klávesovou kombinaci
Ctrl-Alt-Del . Také se můľete přihlásit jako root a napsat `shutdown
-h now', `reboot' nebo `halt'.

9.3. Orientace v Debianu
------------------------

Debian se v liąí od ostatních distribucí Linuxu. I kdyľ jste jiľ s
Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje,
abyste si systém udrľeli v pořádku. Tato kapitola vám pomůľe se v
Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.

9.3.1. Balíčkovací systém Debianu
---------------------------------

Nejdůleľitějąí je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém
je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o
adresáře:

* `/usr' (vyjma `/usr/local')

* `/var' (vyjma `/var/local')

* `/bin'

* `/sbin'

* `/lib'

Například kdyľ nahradíte program `/usr/bin/perl', nejspíą bude vąe
fungovat, ale s přechodem k novějąí verzi balíku `perl' o své úpravy
přijdete. Zkuąení uľivatelé tomu dokáľí zabránit převedením balíku do
stavu ,,hold''.

Jedna z nejlepąích instalačních metod je určitě apt. Můľete ji pouľít
z dselectu, nebo samostatně na příkazové řádce (info apt-get). Apt
vám dovolí sloučit vąechny archivy (main, contrib a non-free), takľe
můľete instalovat jak standardní verze, tak exportně omezené verze
balíčků.

9.3.2. Správa více verzí
------------------------

Pokud udrľujete více verzí různých aplikací, přečtěte si manuálovou
stránku příkazu update-alternatives.

9.3.3. Správa Cronu
-------------------

Vąechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být v
adresáři `/etc', protoľe to jsou konfigurační soubory. Pokud
spouątíte administrátorské úlohy denně, týdně, měsíčně nebo přes noc,
umístěte je do `/etc/cron.{daily,weekly,monthly}'. Spouątění těchto
úloh je řízeno souborem `/etc/crontab'. Úlohy poběľí postupně podle
abecedního pořadí.

Jestliľe vąak máte speciálnějąí poľadavky (potřebujete úlohu spouątět
pod jiným uľivatelem nebo chcete úlohu pouątět v určitém čase nebo
intervalu), můľete pouľít soubor `/etc/crontab', nebo jeątě lépe
`/etc/cron.d/cokiliv'. Tyto soubory mají navíc pole pro jméno
uľivatele, pod kterým se má úloha spustit.

V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky
rozpozná a začne pouľívat --- není potřeba spouątět ľádný příkaz.
Daląí informace jsou v cron(8), crontab(5) a
`/usr/share/doc/cron/README.Debian'.

9.4. Daląí dokumentace
----------------------

Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkouąejte nejprve `man
<program>' a `info <program>'.

Uľitečné informace najdete v adresáři `/usr/share/doc'. Zajímavé
dokumenty jsou v podadresářích `/usr/share/doc/HOWTO' a
`/usr/share/doc/FAQ'. Pokud chcete nahlásit chybu, přečtěte si
soubory `/usr/share/doc/debian/bug*'. Úpravy balíčků specifické pro
Debian jsou zdokumentovány v souborech `/usr/share/doc/(název
balíčku)/README.Debian'.

WWW stránky Debianu (http://www.debian.org/) obsahují spousty
dokumentace o Debianu. V první řadě se podívejte na Debian FAQ
(http://www.debian.org/doc/FAQ/) a prohledejte archív diskusních listů
Debianu (http://lists.debian.org/). Komunita okolo Debianu si
navzájem pomáhá (users for users), takľe pokud se chcete přihlásit k
některému z debianích diskusních listů, podívejte se na stránku
přihláąení do diskusního listu
(http://www.debian.org/MailingLists/subscribe).

9.5. Kompilace nového jádra
---------------------------

Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost,
poněvadľ jádro dodávané s Debianem funguje ve větąině počítačů. Nové
jádro můľe být uľitečné v následujících situacích:

* Potřebujete vyřeąit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální
nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne.

* Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou
sluľbu (např. Advanced power management, SMP).

* Chcete menąí jádro bez ovladačů, které nepouľíváte. Urychlíte
start systému a uąetříte pamě».

* Chcete jádro roząířit o nějakou funkci (např. firewall).

* Chcete jádro z vývojové řady.

* Chcete udělat dojem na známé, vyzkouąet něco nového.

9.5.1. Správa jader
-------------------

Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít uľitek.

Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyľaduje tyto balíky:
`kernel-package', `kernel-source-2.4.17' (aktuální verze v době vzniku
dokumentu), `fakeroot' a daląí, které jiľ máte patrně nainstalované
(úplný seznam je v souboru `/usr/share/doc/kernel-package/README.gz').

Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček a jestliľe
máte závislé nestandardní moduly, taktéľ z nich vyrobí aktuální
balíčky.

Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domníváme se, ľe s
vyuľitím balíčkovacího softwaru se proces zjednoduąí a je také
bezpečnějąí. Můľete si klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od
Linuse a nebudete potřebovat balík `kernel-source-2.4.17'. Přestoľe
se ve Woodym pouľívá jádro 2.4.17, novějąí jádra řady 2.4 jsou k
dispozici jako balíčky.

Popis balíku `kernel-package' se nachází v adresáři
`/usr/share/doc/kernel-package'. V následujících odstavcích najdete
jen úvod k jeho pouľití.

V daląím budeme předpokládat, ľe zdrojové texty jádra verze 2.4.17
uloľíte do `/usr/local/src'. Jako superuľivatel vytvořte adresář
`/usr/local/src' a změňte jeho vlastníka na váą normální účet.
Přihlaste se na svůj účet a přejděte do adresáře, kde chcete mít
zdrojové texty jádra (`cd /usr/local/src'), rozbalte archív (`tar xIf
/usr/src/kernel-source-2.4.17.tar.bz2') a přejděte do tohoto adresáře
(`cd kernel-source-2.4.17/'). Proveďte konfiguraci jádra příkazem
`make xconfig' v prostředí X11 nebo `make menuconfig' v ostatních
případech (musíte mít nainstalovaný balíček `ncurses-dev'). Pročtěte
si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených moľností. Pokud si v
některém bodu nebudete vědět rady, je větąinou lepąí zařízení do jádra
vloľit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru,
raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra
zahrnout ,,Kernel module loader'' (tj. automatické vkládání modulů) v
sekci ,,Loadable module support'' , které přednastavené není, avąak
Debian tuto sluľbu předpokládá.

Příkazem `make-kpkg clean' pročistíte strom zdrojových textů a
nastavení balíku `kernel-package'.

Kompilaci jádra provedete příkazem `fakeroot make-kpkg
--revision=jadro.1.0 kernel_image'. Číslo verze si můľete zvolit
podle vlastní úvahy, slouľí k vaąí orientaci v připravených balících.
Kompilace zabere chvíli času, záleľí na výpočetním výkonu vaąeho
počítače.

Aľ kompilace skončí, jádro nainstalujete jako kaľdý jiný balík. Jako
root napiąte `dpkg -i
../kernel-image-2.4.17-<podarchitektura>_jadro.1.0_s390.deb'.
<podarchitektura> je volitelné upřesnění architektury, které jste
zadali před kompilací jádra. `dpkg -i kernel-image...' nainstaluje
jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory
`System.map', který je uľitečný při dohledávání problémů v jádře a
`/boot/config-2.4.17' obsahující konfigurační soubor jádra. Během
instalace balíku `kernel-image-2.4.17' dojde i ke spuątění zavaděče
(přísluąného k vaąí platformě) a obnovení zaváděcího záznamu na disku.
Pokud jste vytvořili balík s moduly, například jestliľe máte PCMCIA,
je nutné ho rovněľ nainstalovat.

Nyní můľete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy,
zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spus»te `shutdown -r
now'.

Popis balíku `kernel-package' najdete v adresáři
`/usr/share/doc/kernel-package'.

-------------------------------------------------------------------------------

10. Technické údaje o zaváděcích disketách
------------------------------------------

10.1. Zdrojové texty
--------------------

Balík `boot-floppies' obsahuje veąkeré zdrojové texty a dokumentaci k
instalačním disketám.

10.2. Záchranná disketa
-----------------------

Záchranná disketa obsahuje souborový systém Ext2 (nebo FAT podle
architektury, kde instalujete) a měla by být čitelná pod operačními
systémy schopnými připojit tyto souborové systémy. Jádro Linuxu se
nachází v souboru `linux.bin'. Soubor `root.bin' je programem gzip
komprimovaný obraz 1,44 MBajtového souborového systému Minix (případně
Ext2), nahrává se do RAMdisku a slouľí jako kořenový svazek souborů.

10.3. Náhrada jádra na záchranné disketě
----------------------------------------

Pokud potřebujete na záchranné disketě pouľít jiné jádro, musíte
vytvořit jádro Linuxu podporující (přímo, nestačí v modulech):

* RAM disk (`CONFIG_BLK_DEV_RAM')

* prvotní RAM disk (initrd) (`CONFIG_BLK_DEV_INITRD')

* programy ve formátu ELF (`CONFIG_BINFMT_ELF')

* zařízení loop (`CONFIG_BLK_DEV_LOOP')

* souborové systémy FAT, Minix a Ext2 (některé z architektur
nepotřebují FAT a/nebo Minix --- podívejte se do zdrojových
textů)

* filtrování socketů pro DHCP (`CONFIG_FILTER')

* paketový socket, taktéľ pro DHCP (`CONFIG_PACKET')

* Unixové doménové sockety pro systémové logování (`CONFIG_UNIX')

Ujistěte se, ľe jádro, které chcete pouľít, _nemá_ nastavenou poloľku
`CONFIG_DEVFS'. `CONFIG_DEVFS' není kompatibilní s instalačním
systémem.

S největąí pravděpodobností také budete chtít nahradit soubor
`modules.tgz' umístěný na disketě s ovladači. Tento soubor je
komprimovaný obsah adresáře `/lib/modules/<kernel-version>'. Adresář
zabalte tak, aby obsahoval i nadřazené adresáře (t.j.
`/lib/modules/').

-------------------------------------------------------------------------------

11. Dodatek
-----------

11.1. Daląí informace
---------------------

11.1.1. Daląí informace
-----------------------

Základním zdrojem informací o Linuxu je Linux Documentation Project
(http://www.tldp.org/), kde mimo jiné naleznete návody HOWTO (jak na
to) a odkazy na daląí dokumenty o jednotlivých částech systému
GNU/Linux.

11.2. Jak získat Debian GNU/Linux
---------------------------------

11.2.1. Oficiální sada CD
-------------------------

Na stránce dodavatelů (http://www.debian.org/CD/vendors/) je seznam
obchodníků prodávajících systém Debian GNU/Linux na CD-ROM. Seznam je
řazený podle států, takľe by neměl být problém najít nejbliľąího
prodejce.

11.2.2. Místa zrcadlící Debian
------------------------------

Pokud ľijete mimo USA a máte přístup k internetu, můľete si stáhnout
debianí balíčky z některého z místních zrcadel archívů Debianu
uvedených v seznamu zrcadel Debianu
(http://www.debian.org/distrib/ftplist).

11.2.3. Popis souborů instalačního systému
------------------------------------------

V této části najdete stručný popis souborů z adresáře `disks-s390'.
Nemusíte si je stahovat vąechny, stačí vybrat jen ty, které jsou
zapotřebí pro vaąi metodu instalace.

Větąina souborů jsou obrazy disket, nahráním souboru na disketu
vytvoříte poľadovaný disk. Tyto obrazy se pochopitelně liąí pro
diskety různých kapacit. Například 1,44MB je mnoľství dat, které se
vejde na standardní 3,5 palcové diskety. Na vaąí architektuře je to
jediná podporovaná velikost. Obrazy disket pro 1,44MB pruľné disky
jsou umístěny v adresáři `images-1.44'.

Čtete-li tento dokument na Internetu, nejspíą si můľete nahrát uvedené
soubory kliknutím na jejich název (závisí na vaąem webovém
prohlíľeči). Soubory jsou jinak dostupné na ftp
ftp://ftp.debian.org/debian/dists/woody/main/disks-s390/current/ nebo
z podobného adresáře z počítače zrcadlícího distribuci Debianu
(Oficiální zrcadla Debianu (http://www.debian.org/distrib/ftplist)).

11.2.3.1. Soubory potřebné k prvotnímu nataľení systému
-------------------------------------------------------

_Obrazy záchranné diskety:_
.../current/images-1.44/rescue.bin (../../images-1.44/rescue.bin)
Záchranné diskety se pouľívají pro prvotní start a pro havarijní
případy, jako kdyľ váą systém nechce nastartovat. Proto je
doporučené si zkopírovat obrazy těchto disků na diskety, i kdyľ
normálně diskety pro instalaci nepouľíváte.

_Kořenový (root) obraz:_
.../current/tape/initrd.debian (../../tape/initrd.debian)
.../current/vmrdr/initrd.debian (../../vmrdr/initrd.debian)
Tento soubor obsahuje obraz dočasného souborového systému, který
se nahraje do paměti při startu ze záchranné diskety. Kořenový
disk se pouľívá pro instalace z CD-ROM, pevného disku a disket.

11.2.3.2. Soubory linuxového jádra
----------------------------------

Obraz linuxového jádra se pouľívá k instalaci z pevného disku. Pro
instalaci z disket není potřeba.

.../current/tape/kernel.debian (../../tape/kernel.debian)
.../current/tape/kernel.debian-nolabel
(../../tape/kernel.debian-nolabel)
.../current/vmrdr/kernel.debian (../../vmrdr/kernel.debian)
Soubory linuxového jádra.

11.2.3.3. Soubory s ovladači
----------------------------

Tyto soubory obsahují moduly jádra (nebo ovladače) pro ty druhy
hardwaru, které nejsou nezbytné pro zavedení instalačního systému.
Výběr ovladačů provedete ve dvou krocích: nejprve vyberete přísluąný
archív s ovladači a potom zvolíte konkrétní ovladače, které chcete
pouľít.

Tyto diskety se pouľívají aľ po rozdělení disku a po instalaci jádra.
Jestliľe potřebujete určitý ovladač jiľ pro zavedení instalačního
systému, vyberte si jádro, které tento ovladač obsahuje a nezapomeňte
zadat vhodné zaváděcí parametry. Viz Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'.

Pamatujte, ľe archív ovladačů musí být ve shodě s prvotním výběrem
jádra.

_Obrazy disket s ovladači:_
unknown
Toto jsou obrazy disket s ovladači.

_Archív disket s ovladači_
.../current/drivers.tgz (../../drivers.tgz)
Pokud nejste odkázáni na diskety, vyberte jeden z těchto souborů.

11.2.3.4. Instalační soubory základního systému
-----------------------------------------------

Tyto soubory jsou potřeba pouze pro počítače bez funkčního sí»ového
připojení. Obsahují nutné programy pro běh základního operačního
systému GNU/Linux.

_Archív základního systému_
.../base-images-current/basedebs.tar
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-s390/base-images-current/basedebs.tar)
Pokud nejste odkázáni na diskety, zvolte tento soubor.

11.3. Zařízení v Linuxu
-----------------------

V Linuxu existuje v adresáři `/dev' spousta speciálních souborů
nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k hardwaru
přistupuje právě přes tyto soubory. Soubor zařízení je vlastně
abstraktní rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s
hardwarem. V následujícím výpisu je uvedeno několik důleľitých
souborů zařízení.

fd0 1. disketová mechanika
fd1 2. disketová mechanika

hda pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master)
hdb pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave)
hdc pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master)
hdd pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave)
hda1 1. oblast na prvním pevném IDE disku
hdd15 15. oblast na čtvrtém pevném IDE disku

sda pevný disk SCSI s nejniľąím SCSI ID (tj. 0)
sdb pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 1)
sdc pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 2)
sda1 1. oblast na prvním pevném SCSI disku
sdd10 10. oblast na čtvrtém pevném SCSI disku

sr0 SCSI CD-ROM s nejniľąím SCSI ID
sr1 SCSI CD-ROM s nejbliľąím vyąąím SCSI ID

ttyS0 sériový port 0, pod MS-DOSem COM1
ttyS1 sériový port 1, pod MS-DOSem COM2
psaux rozhraní myąi na portu PS/2
gpmdata pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM (ovladač myąi)

cdrom symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku
mouse symbolický odkaz na rozhraní myąi

null cokoliv poąlete na toto zařízení, zmizí
zero z tohoto zařízení můľete aľ do nekonečna číst nuly

11.3.1. Nastavení myąi
----------------------

Myą můľete pouľívat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Je toho
dosaľeno pouľitím gpm opakovače, který přeposílá signál z myąi k X
serveru.

myą => /dev/psaux => gpm => /dev/gpmdata -> /dev/mouse => X
/dev/ttyS0 (opakovač) (symbolický odkaz)
/dev/ttyS1

V souboru `/etc/gpm.conf' nastavte opakovací protokol na hodnotu
,,raw'' a v X ponechte původní myąí protokol (soubory
`/etc/X11/XF86Config' nebo `/etc/X11/XF86Config-4').

Důvod pouľití gpm i pro X Window System je ten, ľe kdyľ se myą
neočekávaně odpojí, stačí restartovat pouze gpm.

user@debian:# /etc/init.d/gpm restart

Pokud z nějakého důvodu nemáte gpm nainstalované nebo ho nepouľíváte,
nastavte Xy, aby četly přímo z myąího zařízení (např. /dev/psaux).
Mnohem více informací najdete v
`/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/3-Button-Mouse.gz', `man gpm',
`/usr/share/doc/gpm/FAQ.gz' a README.mouse
(http://www.xfree86.org/current/mouse.html).

11.4. Místo potřebné pro úlohy
------------------------------

Základní instalace woodyho na autorově počítači vyľadovala 117MB.
Vąechny standardní balíčky v distribuci zabraly po staľení 38MB a po
instalaci 123MB. Takľe k instalaci základního systému a vąech
standardních balíčků bylo potřeba 278MB.

Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje
program aptitude (mimochodem, velmi pěkná aplikace). Na systému, ze
kterého jsme tuto tabulku získali, jiľ byly nainstalovány vąechny
standardní balíky. Protoľe se mohou balíky v některých úlohách
překrývat, je moľné, ľe celková velikost instalovaných úloh bude menąí
neľ součet jejich velikostí.

Úloha Zabrané místo (v MB)
po instalaci po staľení k instalaci

stolní počítač 345 118 463
X Window System 78 36 114
hry 49 14 63
Debian Jr. 340 124 464
připojení vytáčenou linkou 28 8 36
přenosný počítač 3 1 4
vědecké aplikace 110 30 140

C a C++ 32 15 47
Python 103 30 133
Tcl/Tk 37 11 48
Fortran 10 4 14

souborový server 1 - 1
poątovní server 4 3 7
news server 6 2 8
tiskový server 48 18 66
konvenční unixový server 55 19 74
webový server 4 1 5

TeX/LaTeX 171 64 235

zjednoduąené čínské prostředí 80 29 109
tradiční čínské prostředí 166 68 234
cyrilice 29 13 42
francouzské prostředí 60 18 78
německé prostředí 31 9 40
japonské prostředí 110 53 163
korejské prostředí 178 72 250
polské prostředí 58 27 85
ruské prostředí 12 6 18
ąpanělské prostředí 15 4 19

11.5. Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního
programu
----------------------------------------------------------------------------

Zaváděcí argument `verbose' způsobí, ľe instalační program:

* U LiveCD povolí výběr jiného instalačního média.

* Při připojování oblastí se vľdy bude ptát na přípojný bod.

* Zobrazí varování, ľe starąí jádra nepodporují novějąí souborové
systémy.

* Zobrazí varování, ľe jádra před 2.4.1 nepodporují ReiserFS 3.6.

* Bude vyľadovat potvrzení cesty k instalačním souborům, i kdyľ
byla nalezena pouze jedna cesta.

Naopak argumentem `quiet' docílíte toho, ľe instalační systém:

* Nezobrazí potvrzení před zápisem zavaděče aboot.

* Nezobrazí potvrzení před přepsáním MBR.

* Nezobrazí hláąku ,,Důleľité informace o instalovaném MBR''.

* Vás nevyzve k instalaci přídavných modulů z diskety.

* Nezmíní se o faktu, ľe s390 nepodporuje restart.

* Nezobrazí potvrzení, zda detekované rozhraní je typu PCMCIA.

* Nezobrazí hláąku o úspěąném nastavení DHCP.

* Nezobrazí (dlouhou) hláąku o zavaděči LILO a podpoře velkých
disků.

* Nezobrazí (dlouhou) hláąku o zavaděči PALO a podpoře velkých
disků.

* Nezobrazí poznámku Dvhtoolu o SGI disklabel.

* Nenapíąe, kolik místa zabírá ReiserFS.

* Nevysvětlí, co je ,,Apple_Bootstrap''.

* Bez ptaní připojí první oblast jako /.

* Nenabídne kontrolu vadných sektorů.

* Nezobrazí potvrzení před inicializací oblastí XFS, ext2/3,
ReiserFS, swap.

* Nebude vás přesvědčovat, ľe odkládací oblast je dobrá věc.

* Před restartem systému nezobrazí nápovědu.

-------------------------------------------------------------------------------

12. Administrivia
-----------------

12.1. O tomto dokumentu
-----------------------

Tento dokument je napsán v jazyce SGML za pouľití definice typu
dokumentu (Document Type Definition) ,,DebianDoc''. Výstupní formáty
jsou generovány programy z balíku `debiandoc-sgml'.

Aby byl dokument lépe udrľovatelný, pouľíváme různé výhody SGML, jako
jsou entity a označené části (marked selections), které nahrazují
proměnné a podmínky z programovacích jazyků. SGML zdroj tohoto
dokumentu například obsahuje informace pro různé typy počítačů.
Pouľitím označených částí jsou tyto pasáľe označeny jako závislé na
dané architektuře a při překladu se zobrazí jenom v určitých verzích
tohoto dokumentu.

12.2. Jak přispět k tomuto návodu
---------------------------------

Problémy a vylepąení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug
reportu (hláąení o chybě) v balíku `boot-floppies'. Pročtěte si popis
balíku `bug' nebo dokumentaci na Debian Bug Tracking System
(http://bugs.debian.org/). Je dobré nejprve zkontrolovat databázi
otevřených chyb balíku boot-floppies
(http://bugs.debian.org/boot-floppies), zda uľ závada nebyla hláąena.
Pokud stejný problém najdete mezi neuzavřenými chybami, můľete doplnit
existující popis o váą poznatek zasláním zprávy na adresu
<XXXX@bugs.debian.org>, kde <XXXX> je číslo jiľ nahláąeného problému.

Jeątě lepąí je získat zdroj toho dokumentu ve formátu SGML a vytvářet
záplaty (patch) přímo proti němu. Snaľte se vľdy pracovat s
nejčerstvějąí verzí z unstable
(ftp://ftp.debian.org/debian/dists/unstable/) distribuce. Samotný
zdroj dokumentu se nachází v balíku `boot-floppies'. Daląí moľností
je prohlíľení zdrojů přes CVSweb
(http://cvs.debian.org/boot-floppies/). Návod, jak získat soubory z
CVS, najdete v README-CVS
(http://cvs.debian.org/cgi-bin/viewcvs.cgi/~checkout~/boot-floppies/README-CVS?tag=HEAD%26content-type=text/plain).

Prosíme vás, abyste _nekontaktovali_ autory tohoto dokumentu přímo.
Existuje diskusní list balíku `boot-floppies', který je zaměřen i na
tento manuál. Jeho adresa je <debian-boot@lists.debian.org>. Návod,
jak se do listu přihlásit, je na stránce Přihláąení do diskusních
listů Debianu (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe), zprávy
jsou dostupné v archívu diskusních listů Debianu
(http://lists.debian.org/).

12.3. Hlavní spoluautoři
------------------------

K tomuto dokumentu přispělo mnoho uľivatelů a vývojářů Debianu.
Zmíníme alespoň Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem
instalačního manuálu pro Amigu
(http://www.informatik.uni-oldenburg.de/~amigo/debian_inst.html)).
Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay, Ben Collins (SPARC) a
Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu)

Uľitečné informace sepsal Jim Mintha. Přínosné vám mohou být Debian
FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/), Linux/m68k FAQ
(http://www.linux-m68k.org/faq/faq.html), Linux for SPARC Processors
FAQ (http://www.ultralinux.org/faq.html), Linux/Alpha FAQ
(http://linux.iol.unh.edu/linux/alpha/faq/) a daląí. Uznání patří i
lidem, kteří tyto volně dostupné a bohaté zdroje informací spravují.

12.4. Český překlad
-------------------

Tento dokument smí být ąířen za podmínek uvedených v GNU General
Public License. Vlastníky autorských práv k překladu jsou Miroslav
Kuře <kurem@debian.cz>, Jiří Maąík <masik@debian.cz> a Vilém Vychodil
<vychodiv@debian.cz>. Na lokalizaci instalačního programu se podíleli
Petr Čech <cech@atrey.karlin.mff.cuni.cz>, Pavel Makovec
<pavelm@debian.cz> a Jiří Maąík.

12.5. Ochranné známky
---------------------

Vąechny ochranné známky jsou majetkem jejich vlastníků.

-------------------------------------------------------------------------------

Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře S/390

Bruce Perens
Sven Rudolph
Igor Grobman
James Treacy
Adam Di Carlo

verze 3.0.23, 16 May, 2002